Hlavní obsah
Zásah hasičů 21. srpna 2018 u požáru lesa mezi Pňovany na Plzeňsku a Stříbrem na Tachovsku. Hořelo na třech místech, ohniska hasil i vrtulník s vakem na vodu a letadlo hasičské letecké služby. Foto: Miroslav Chaloupka, ČTK

Hasiči hlásí rekordní počet požárů, v úmorném vedru často kolabují

Letošní léto se pravděpodobně zapíše do statistik rekordní frekvencí požárů v Česku. Jejich počet teprve podruhé za posledních mnoho let přesáhne 5000. Hasiči při složitých zásazích navíc z vedra často kolabují. Problémy mají také s dovozem vody na místa, kde je třeba.

Zásah hasičů 21. srpna 2018 u požáru lesa mezi Pňovany na Plzeňsku a Stříbrem na Tachovsku. Hořelo na třech místech, ohniska hasil i vrtulník s vakem na vodu a letadlo hasičské letecké služby. Foto: Miroslav Chaloupka, ČTK
Hasiči hlásí rekordní počet požárů, v úmorném vedru často kolabují

Nejhorší léto (červenec až srpen) doposud hasiči zaznamenali v roce 2015, kdy vyjížděli k 5273 požárům. Letos se k tomuto počtu blíží již deset dní před koncem měsíce. Ke středě, kdy tento článek vznikal, měli na kontě 4771 výjezdů k ohni. V tomto měsíci přitom hasiči každodenně zasahují průměrně u stovky ohňů.

„Požáry jsou často v nepřístupném terénu a ve spojení s vysokými teplotami máme hodně zraněných hasičů, protože se při zásahu přehřáli. Nejsou to jednotlivci, jsou to desítky příslušníků, které jsme kvůli tomu museli ošetřit, a někteří skončili i v nemocnici,“ řekl Právu generální ředitel hasičského sboru Drahoslav Ryba.

Ke kolapsu mnohdy dojde u hasičů, kteří přijedou k zásahu jako první. Přehřátí organismu se totiž projevuje zhruba po 25 minutách a v tu dobu se teprve na místo sjíždějí další jednotky, které například ty rychlejší při hašení střídají.

Letadla ve vzduchu každý den

Hlavním rozdílem proti dřívějšku je podle Ryby to, že období sucha a horka s minimem srážek trvá velmi dlouho. Zatímco před třemi lety se na statistikách podepsaly zejména srpnové žně, při kterých často hořela pole a zemědělské stroje, letos v Česku hoří setrvale každý den. V červenci hasiči denně vyjížděli v průměru k 86 ohňům, v srpnu se průměr zvýšil na 98 požárů za jeden den.

Letošní extrém se odrazil také v častém používání letecké techniky, která hasí oheň ze vzduchu. V akci jsou každý den nebo obden. V jiných ročních obdobích nejsou potřeba třeba celé tři měsíce.

„Nastala i situace, že vrtulník letěl na jeden požár, ale nakonec musel letět jinam, protože tam byl potřebnější,“ podotkl Ryba.

Hasičům s leteckým hašením pomáhají policisté, povolána může být také armáda nebo firmy, které má nasmlouvané ministerstvo zemědělství, jelikož státu patří většina lesů v zemi.

Podle Ryby není v plánu, že by sbor měl v nejbližší době vlastní letku. „Z ekonomického hlediska by to nebylo dobré,“ vysvětlil.

Sucho hasičům komplikuje situaci rovněž kvůli vodě, kterou berou z řek, rybníků, jiných nádrží nebo vodovodních sítí.

„Občas se stane, že jsou některá místa vyschlá,“ poznamenal Ryba. Vodu podle něj vždycky hasiči dokážou sehnat, kvůli suchu se ale zvětšují dojezdové vzdálenosti do míst, kam jezdí vodu čerpat.

Hasiči se prý musejí s extrémními výkyvy počasí smířit.

„Na období velkých výkyvů si budeme muset zvyknout. Dříve byly povodně a teď je sucho,“ řekl Ryba. Konkrétní plány ale zatím nejsou, vše záleží na penězích, kterých sbor údajně nemá nazbyt.

Hasiči by prý potřebovali, aby se jejich rozpočet nejprve dostal alespoň na úroveň roku 2010, kdy měli na investice k dispozici přes 800 miliónů korun. Letos mají jen 440 miliónů korun. „Technika nám stárne a to není dobře,“ zdůraznil Ryba.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků