Článek
Právník Aleš Gerloch, který zastupoval navrhovatele, v závěrečné řeči zopakoval hlavní argumenty politiků ODS. "I kdyby Ústavní soud připustil, že není nutno ve smyslu implementace evropského zatýkacího rozkazu měnit listinu základních práva a svobod, je třeba vědět, že eurozatykač přichází s principy, které zasahují do základů právního státu," řekl Gerloch.
"Nelze očekávat, že občan bude ovládat kromě domácích zákonů ještě právní úpravy dalších 24 států EU," poukázal Gerloch na jeden z aspektů české právní úpravy. V případě některých vyjmenovaných trestných činů neplatí takzvaný princip oboustranné trestnosti. Člověk tedy v podstatě může být vydán do zahraničí i kvůli konání, které v tuzemsku trestným činem není, ale v zahraničí ano.
Sněmovnu, která novely zákonů přijala, zastupovala při jednání její místopředsedkyně Jitka Kupčová (ČSSD). "Sněmovna se opakovaně ústavními souvislostmi zabývala a většinově došla k názoru, že je možné evropský zatýkací rozkaz do českého práva implementovat právě tímto způsobem, " obhajovala začlenění eurozatykače do trestního zákona a trestního řádu. "Není nutné měnit Listinu základních práv a svobod," řekla.
Soudce zajímalo, zda a do jaké hloubky se poslanci zabývali praktickým dopadem evropského zatýkacího rozkazu. "Máte představu, kolik je kvalifikovaných překladatelů z estonštiny do češtiny se specializací na nové technologie?" ptal se Kupčové soudce Stanislav Balík. Místopředsedkyně sněmovny na většinu otázek odpovídala vyhýbavě. "Nevím, ale jsem si jistá, že ústavně-právní výbor měl k dispozici všechny potřebné informace," ujišťovala.
Země EU by měly upřesnit působnost zatykače
Trestní jednání, která mohou být důvodem k vydání, jsou v současné české normě pouze vyjmenovány, bez jakéhokoli popisu skutkové podstaty. Jde například o terorismus, obchod s drogami, počítačovou kriminalitu nebo korupci. Jednotlivé trestné činy jsou přitom v zahraničí hodnoceny různě.
Podle Gerlocha by se členské státy měly dohodnout na užším seznamu obecně uznávaných, závažných trestných činů, na které by eurozatykač mohl být použit, a jejich podrobný popis pak zanést do trestních zákonů všech členských zemí.
Rozhodnutí brněnského soudu bylo sledováno i v zahraničí. Ústavní soud, respektive tribunál, už eurozatykač projednával v Německu a v Polsku. Evropský zatýkací rozkaz vzbudil pochybnosti i v Belgii, která kvůli němu předala takzvanou předběžnou otázku Evropskému soudnímu dvoru.
Není jasné, co by se stalo, kdyby Ústavní soud návrhu poslanců a senátorů ODS v plném rozsahu vyhověl. Vydávání Čechů do zahraničí by se řídilo stejnými pravidly, jako před zavedením eurozatykače, kdy byla podmínkou oboustranná trestnost a rozhodnutí soudu i výkonné moci. Vydávání cizinců do zahraničí by podle navrhovatelů bylo nadále možné, a to stále na základě eurozatykače. Otázkou zůstává případná reakce Evropské unie, která zavedení evropského zatýkacího rozkazu očekávala od všech zemí EU.
