Hlavní obsah
Testování na koronavirus Foto: Benoit Tessier, Reuters

Epidemiolog: Jsou tu superšiřitelé

Délka karantény by se mohla zkrátit, myslí si hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal. Rozhodující by podle jeho slov neměl být výsledek testu, ale množství viru v organismu infikovaného. Takzvaným superšiřitelem nákazy je podle něj člověk sedm až deset dnů. Při trasování by Smejkal zůstal u epidemiologicky významnějších kontaktů.

Testování na koronavirus Foto: Benoit Tessier, Reuters
Epidemiolog: Jsou tu superšiřitelé

Zatímco se nyní člověk po provedení vyšetření dozví pouze to, zda je negativní či pozitivní, navrhuje Smejkal nově zapracovat i na poskytování informací o množství virové nákazy v těle. „Pokud mají lidé minimální virovou nálož, což se dá kvantifikovat, tak nejsou zřejmě příliš infekční,“ řekl v pátek Novinkám.

Aby to však fungovalo, musely by podle něj laboratoře provádět testy standardizovaným způsobem. Nyní se totiž liší i typ stěru, které jednotlivá pracoviště při testování používají. I to má hrát v procesu důležitou roli.

Epidemiolog Petr Smejkal

Foto: archiv Petra Smejkala

Zároveň Smejkal odmítá, že by byl tento postup časově náročnější. „Jde pouze o vyjádření. Možná musíte napsat do počítače více informací, ale provedení testu je úplně stejné,“ říká epidemiolog.

Jak dále vysvětluje, samotný proces testování se uskuteční pomocí namnožení viru. „Když se ten virus objeví například už při druhém namnožení viru, tak je ta nálož vysoká. Ale když se objeví třeba až při čtyřicátém nebo padesátém namnožení, tak to znamená, že tam bylo viru málo,“ doplňuje Smejkal.

Samotnou délku by ale nezkracoval v případě tzv. superšiřitelů, u nichž je nalezeno velké množství viru v těle. „Doba, kdy je někdo superšiřitel, je sedm až deset dnů,“ vysvětluje.

Sedmidenní karanténa pro negativní

Jedním dechem však dodává, že i zde existuje mnoho variací možnosti změn. Podle současných pravidel se například provádí testy čtvrtý a desátý den po kontaktu s nakaženou osobou. „Jestliže není člověk čtvrtý den pozitivní, tak je otázka, zda skutečně musí být až do desátého dne v karanténě,“ uvažuje.

Připouští, že by se v těchto případech nebránil provedení testu například už sedmý den. V případě i druhého negativního výsledku by se karanténa mohla o tři dny zkrátit.

Smejkal se připojil i k Romanu Chlíbkovi z České vakcinologické společnosti, který mluvil o možnostech úpravy současného nastavení karantény již v několika rozhovorech.

Trasování beze změny

Pokud jde o trasování, zůstal by Smejkal podle současných doporučení jen u „epidemiologicky významných kontaktů“ v maximálním horizontu dvou a půl dne před prvními příznaky, které se u nakaženého objeví. Právě v této době má být jedinec podle nových studií nejvíce infekční.

„Není nutné trasovat tři až čtyři dny zpátky, jako tomu bylo dříve,“ uzavírá.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků