Hlavní obsah

Dva socialismy

Novinky, Jiří Hanák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Měl žít věčně, dožil však jen třiasedmdesáti let. Byl generalissimem, koryfejem, otcem národů. Byl také největším masovým vrahem historie. Přesto či proto při jeho pohřbu zahynulo ušlapáním několik stovek lidí, kteří chtěli vidět mrtvého Boha či mrtvého ďábla. Josifa Vissarionoviče Stalina, který zemřel (oficiálně) dnes před padesáti lety.

Foto: Josef Zajíc

Vítáme Vás v novém pavilonu. Honza.

Článek

Historie už dávno rozsoudila spor mezi komunistickým socialismem ruských bolševiků a socialismem evropských sociálních demokratů. Ten první vybudoval a dovršil Stalin na základě axiomu svého učitele Lenina, podle které je základem socialismu diktatura proletariátu. A to je "moc, opírající se o násilí a neomezená žádnými zákony".

Pro sociální demokraty nepostradatelnými pilíři socialismu byly a jsou svoboda slova, politická pluralita, úcta k zákonům a respektování soukromého majetku. Projekt ruských bolševiků vždy produkoval všeobecný nedostatek, hlad a teror.

Sociální demokraté dotlačili společnost ke spravedlivější dělbě statků a nakonec i ke vzniku států skutečně sociálních. Je historickým paradoxem, že se tak dálo za nechtěné pomoci Josifa Stalina. Strach z jeho experimentu jakkoliv surového a krvavého urychloval ústupčivost klasického kapitalismu požadavkům sociální spravedlnosti v Evropě.

Na Říjnové revoluci, která byla pro Rusko neštěstím bez míry a hranic, vydělali námezdně pracující v západní Evropě. Mohl se komunistický model socialismu vydařit? Byl Stalin patologickou úchylkou, nebo zákonitým produktem onoho modelu?

Nedá se pochybovat, že pravdivé je druhá odpověď. Společnost a stát, jejichž základem je ona "moc, opírající se o násilí a neomezená žádnými zákony", musí nutně někoho jako Stalin stvořit. A nemusel to být Stalin. Mohl to být Lenin, kdyby měl více času, mohl to být Trocký, kdyby nepodlehl v boji o Leninův plášť Stalinovi, mohl to být kdokoliv. Nedejme se mýlit existencí zákonů ve Stalinově říši.

Právě v roce 1935, kdy Stalin dal sepsat ústavu, mimochodem relativně demokratickou, začala nejstrašnější doba komunistického socialismu: tisíc poprav den co den po tři roky. Po zákonu ovšem, jak jinak. Zákon "pěti stébel" trestal smrtí toho, kdo z kolchozního pole ukradl pět klásků. Počet lidí, které Stalinův komunistický socialismus zabil, nikdo přesně nezná. Spodní odhad je 15-20 miliónů v letech 1918-1941.

Bilance tak strašlivá zamazala špínou i socialismus evropský, demokratický. Dočasně ovšem, protože myšlenku tak životaschopnou leninsko-stalinský experiment poškodit mohl, zničit však nikoliv.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám