Hlavní obsah
Nově vybudované přehrážky v přírodní rezervaci Klečové louky v Jizerských horách. Foto: Nadace Ivana Dejmala pro ochranu Jizerských hor

Dřevěné přehrážky mají ochránit rašeliniště

Více než 60 dřevěných přehrážek, které mají pomoci zabránit rychlému odtoku vody, postaví v nejcennější části Jizerských hor ochránci přírody z Jizersko-ještědského horského spolku. Cílem projektu, jehož součástí je i výsadba více než 14 tisíc stromů, je zastavit vysychání rašelinišť a vrátit do cenných lokalit geneticky původní dřeviny.

Nově vybudované přehrážky v přírodní rezervaci Klečové louky v Jizerských horách. Foto: Nadace Ivana Dejmala pro ochranu Jizerských hor
Dřevěné přehrážky mají ochránit rašeliniště

Akce je naplánovaná na tři roky. První práce už ale v unikátní, evropsky významné lokalitě Jizerské smrčiny v centrální části náhorní plošiny Jizerských hor začaly. „Stihli jsme již vybudovat 20 dřevěných přehrážek v melioračních příkopech, které se v cenné lokalitě nacházejí,“ potvrdil Leoš Vašina z Jizersko-ještědského horského spolku.

Vysychání rašelinišť je podle něj palčivým problémem Jizerských hor. „Věnujeme se mu v posledních letech stále více. Pro krajinu jsou rašeliniště nesmírně důležitá, mají jedinečnou roli zásobárny vody. V deštivých obdobích dokážou zadržovat obrovské množství vody a v obdobích sucha se tak stávají významným zdrojem vláhy,“ upřesnil Vašina.

Resty z minulosti

Lidé i lesníci se ale podle něj v minulosti nechovali k unikátním lokalitám, v nichž se rašeliniště nacházejí, příliš ohleduplně. „Proto se snažíme napravovat chyby v jejich odvodňování a vracíme jim jejich přirozenou funkci,“ dodal Vašina.

Pomoc rašeliništím není v Jizerských horách ničím novým. S obdobnými projekty už spolek slavil úspěch například v národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizerky nebo na Klugeho louce.

Současný projekt má ale podstatně širší záběr. Kromě zadržování vody pro rašeliniště chce řešit také další palčivou starost Jizerských hor, a tou je skladba stromů v úseku náhorní plošiny.

Lesní pestrost

„Poté, co tam většina starších porostů byla zlikvidována, tak tam vznikly nové, ve velké míře s využitím smrku pichlavého. Ten je ale nepůvodní, pochází z Ameriky. A většina nově vysázeného porostu na obrovské ploše je stejně stará. To je velké riziko,“ popsal problém už před časem František Pelc.

Díky Jizersko-ještědskému spolku by tak v oblasti Jizerských smrčin měly být nyní vysázeny tisíce geneticky původních stromů v rozmanitější skladbě. Půjde o sazenice smrku ztepilého, jedlí i listnatých dřevin. Bezmála 4,5 tisíce sazenic už se přitom vysázelo během letošního října a listopadu, dalších deset tisíc stromů by mělo přibýt v následujících třech letech.

Spolek získal na projekt evropskou dotaci ve výši přes 2 miliony korun, finančně mu také vypomáhá Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody, která na to používá finance získané od místních firem i z prodeje kalendářů s fotografiemi Jizerských hor.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků