Článek
Vyplývá to z analýzy příjmové situace domácností za loňský rok, kterou pro vládu vypracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí a kterou má Právo k dispozici.
Přitom spousta lidí, zejména domácností důchodců, žádnou dávku na bydlení nepobírá, protože o její existenci nemají ani tušení a na úřad práce, který je vyplácí, se tudíž ani neobracejí.
Průměrná výše příspěvku na bydlení loni vzrostla z 2726 Kč na 2952 Kč, nejvyšší byla v Praze (3501 Kč), nejnižší v kraji Vysočina (2573 Kč).
„Je to důsledek zvýšených nákladů na bydlení, úpravy stanovených normativů pro propočet této dávky i méně příznivé příjmové situace domácností,“ přiznává ministerstvo práce.
Průměrná výše doplatku na bydlení loni stoupla o 702 korun na 3352 korun měsíčně.
Zlepšení se nerýsuje
Růžově nevypadá ani letošní rok, kdy se podle údajů za první tři měsíce příjmová situace českých domácností nijak nelepší. „Z neúplných dosud zveřejněných dat je zřejmé, že na počátku roku 2013 se příjmová situace domácností – zejména vzhledem k dalším daňovým restriktivním opatřením, pohybu cen v bydlení a vyšším administrativně stanoveným cenám – proti závěru roku 2012 v podstatě nezměnila,“ potvrzuje ministerská analýza.
Podle ní pokračoval růst cen energií, vodného, stočného a ostatních služeb spojených s bydlením a také růst nájemného v nájemních bytech.
„Pokud by tady byl zákon o sociálním bydlení, který slibuje ministerstvo práce a sociálních věcí, nemusel by být problém tak velký,“ řekla Právu expertka ODS na sociální otázky poslankyně Lenka Kohoutová.
V tom se shoduje i s místopředsedou sněmovního sociálního výboru, stínovým ministrem práce a sociálních věcí Romanem Sklenákem (ČSSD).
Poslankyně Kohoutová je navíc přesvědčena, že za růstem dávek stojí také jejich zneužívání, zejména ze strany pronajímatelů ubytoven.
Bez práce jsou déle, ztrácejí podporu
Exministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) ale připomíná, že od loňského roku je doplatek za bydlení v případě ubytoven zastropován. Růst vyplacených příspěvků a doplatků na bydlení vidí spíš v tom, že se zvýšil počet dlouhodobě nezaměstnaných, kteří tak ztratili nárok na podporu, a tím pádem se zhoršila jejich životní situace a mohli spadnout do hmotné nouze.
Příspěvek na bydlení patří do kategorie sociální podpory, doplatek do hmotné nouze. O jejich vyplacení rozhoduje úřad práce po předložení dokumentů, jimiž žadatel dokládá svou situaci.
Vláda původně počítala s tím, že by v rámci svého úsporného balíčku sloučila obě dávky – tedy příspěvek a doplatek na bydlení, čímž by nárok na ně ztratilo zhruba sto tisíc lidí. Stát by ušetřil ročně 1,4 miliardy. Nakonec ale koalice od tohoto záměru ustoupila.
Porovnejte si ceny služeb na kalkulačce cen energií nebo kalkulačce cen pojištění.