Článek
Údajně pouze desetinu všech případů sexuálního zneužívání dětí mají na svědomí lidé trpící touto deviací. Těmi, kdo zneužívají a znásilňují děti v Česku, jsou totiž podle expertů většinou takzvaně normální lidé. Často to bývají blízcí příbuzní – heterosexuálové.
Roli u nich nehraje sexuální pud, ale alkohol, porucha osobnosti nebo vlastní negativní zážitky z dětství.
Pachateli jsou lidé, kteří většinou netrpí sexuálními deviacemi
Jen v minulém roce bylo podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí v Česku zneužito 780 dětí. Podle sexuologa Pavla Turčana bychom si ale měli toto číslo vynásobit deseti, abychom se dobrali ke skutečnému počtu dětských obětí sexuálního zneužívání.
„Klasickou větou v případech takových zneužití je: ‚To byl nějaký pedofil.‘ Jak ale prokázal náš výzkum i výzkumy jiných organizací, pachateli jsou lidé, kteří většinou netrpí sexuálními deviacemi,“ potvrdila Právu právnička neziskové organizace proFem Veronika Ježková.
Z analýzy pravomocných rozsudků v případech znásilnění za loňský rok prokázala, že v 89 procentech případů se skutečně jednalo o nedeviantní osoby. Znalci v těchto případech dospěli k závěru, že šlo o lidi s běžnou sexualitou.
Otec, děda nebo trenér
Podle klinické psycholožky a ředitelky Dětského krizového centra Zory Duškové jsou nejčastějšími zneuživateli dětí v Česku otcové, nevlastní otcové nebo dědové.
„V našich statistikách je zhruba 63 procent dětí, které byly zneužity někým z rodiny. Dalších 23 procent jsou ty, které zneužila osoba dítěti známá. Pouhých 13 procent zneužití měl na svědomí člověk zcela cizí,“ přiblížila Dušková.
Menší výskyt „náhodných“ útočníků potvrdil Právu i Turčan. Podle něj se mezi pachateli jen málokdy objeví někdo dítěti skutečně cizí. „Pokud není pachatel z rodinného kruhu, jsou to nejčastěji lidé z okolí dítěte. Například rodinný přítel, trenér nebo učitel,“ zmínil sexuolog.
Když se zneužívání odehrává v rodině, je útok v naprosté většině případů způsoben údajně heterosexuálem, nikoli pedofilem. Právě vysoká četnost zneužívání v rodinách podle Turčana také přispívá k obrovské nepřesnosti dat.
Snadná kořist
„Rodinní příslušníci zneužití třeba vůbec nenahlásí nebo čin omlouvají. Snaží se to třeba ututlat, ukrýt v těch rodinách. Děti se rovněž obávají toho, že jim dospělí nebudou věřit, že se čin skutečně stal, proto se jim ani nesvěří,“ popsal Turčan.
Proč se tak často děti stávají sexuálními oběťmi vlastních příbuzných, odborníci vysvětlují tím, že jsou snadnou kořistí. „Snadněji se dají zmanipulovat, tolik se nebrání. Věří dospělému a nevědí, že chce udělat něco špatného,“ vysvětlil sexuolog.