Desítky tisíc poutníků oblehly Velehrad, někteří přijeli na kolech až ze Švédska

Letošní mši sloužil apoštolský nuncius v Česku Charles Daniel Balvo. Vyzdvihl význam obou věrozvěstů i stav současného světa.

„Oslavujeme svaté Cyrila a Metoděje, kteří byli posláni po dvou jako apoštolové v evangeliu. Byli to dva muži, dva bratři, kteří se vydali na cestu ze svého domova v Soluni a začali hlásat evangelium lidem, našim předkům, kteří ještě neznali osobu Ježíše Krista. Vydali ze sebe to nejlepší a dědictví, které nám předali, je úžasné: víra, modlitba, zpěvy, jazyk, tradice a mnoho dalšího,“ uvedl Balvo.

K výzvám současného světa dodal: „My se, jako svatí Cyril a Metoděj, zavazujeme k tomu, že zcela dáme to nejlepší z toho všeho, čím jsme a co máme, abychom hlásali slovy i skutky radostnou zvěst evangelia Ježíše Krista. Světu, který hledá cíl a smysl, nabízíme poselství víry, naděje a především lásky.“

Dodal, že v dějinách církve se duchovní někdy neřídili poučením daným Ježíšem. „Nechali se rozptýlit jinými zájmy - politickou mocí, penězi, pohodlným životem, osobními zájmy - které vrhly stín na integritu poslání, do kterého byli zapojeni.“

Nejen během pátku, ale i o den dřív přálo poutníkům počasí. „Tady na Velehradě je to snad pravidlem, že je stále hezky. Přijeli jsme na kolech až od Vsetína, trávili jsme tu celý čtvrtek a přespali ve stanu,“ uvedl Mirek Novotný z Valašska.

Z mnohem větší dálky se do Velehradu na kole vydal Zlíňák Marek Tomaštík. „Na Velehrad jsme přijeli ze Švédska, kde jsme chtěli uctít památku sv. Brigity Švédské, která je stejně jako Cyril a Metoděj patronkou Evropy. Denně jsme najeli kolem 130 kilometrů. Dorazili jsme včas během čtvrtka,“ řekl Právu Tomaštík.

Celkem urazili cyklopoutníci ze Švédska asi osmnáct set kilometrů. „Jeli s námi i dva kněží, každé ráno jsme před cestou absolvovali mše svaté. Byla to naše tradiční cyklopouť, jen každý rok měníme místa, odkud vyrážíme,“ doplnil Tomaštík.

Letos šlo už o dvacátý ročník Dnů lidí dobré vůle. Poutníci mohli ve Velehradě uctít takzvané Palladium země české. Vzácný reliéf je od čtvrtka vystavený v Královské kapli baziliky. Obrázek Staroboleslavské madony je po staletí jedním ze symbolů české státnosti a jedno z hlavních lákadel letošních Dnů lidí dobré vůle. „Převoz palladia ze Staré Boleslavi si vyžádal mimořádná bezpečností opatření,“ řekl ČTK diecézní konzervátor pražského arcibiskupství Vladimír Kelnar.

Palladium země české je nevelký kovový reliéf zobrazující Pannu Marii s Kristem. Svatému Václavovi jej podle legendy darovala jeho babička svatá Ludmila, která jej dostala od svatého Metoděje.

„Pozoruhodnost dění kolem palladia začíná v okamžiku, kdy je zvláštním způsobem nalezeno při orání ve Staré Boleslavi, na místě, kde dnes stojí bazilika zasvěcená Panně Marii. Dokonce je tak silným magnetem pro poutníky, že svatováclavská tradice ve Staré Boleslavi se pomalu začne měnit na mariánskou,“ podotkl Kelnar.

Podle historiků však palladium zřejmě vzniklo až někdy v období od 80. let 14. století do konce 15. století. Po staletí je však jedním ze symbolů české státnosti. Poutníci během obou dnů zároveň pokračují v ručním přepisování bible. Takzvaný Velehradský rukopis začal vznikat před 15 lety.

Do Velehradu na církevní svátek dorazilo i zhruba 120 vozíčkářů. Kromě handicapovaných z České republiky přijeli účastníci z Německa a ze Slovenska. Starala se o ně asi stovka dobrovolníků.

Mise Cyrila a Metoděje položila ve druhé polovině 9. století na Moravě základy vzniku českého státu. Přeložili biblické a liturgické texty a upravili pro slovanskou řeč písmo, vytvořili světský a církevní zákoník a dali řadu podnětů pro zpěv, ikonografii a kazatelskou činnost i pro politiku, diplomacii a hospodářství.

Cyril zemřel v roce 869 v Římě, Metoděj, který pokřtil českého knížete Bořivoje, zemřel roku 885 a byl pohřben v některém z velkomoravských kostelů. Bratři ze Soluně, které povolal velkomoravský kníže Rostislav, přišli na Velkou Moravu na jaře roku 863. Jejich památka se původně připomínala v březnu, v roce 1863 byla pro české země a Slovensko Piem IX. stanovena na 5. července.