Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Jana Bendová, Právo

Český software zabrání zbytečným operacím srdce

Vnímá signály přicházející z lidského srdce tak dobře, že umí podle nich určit, který z pacientů se srdeční vadou potřebuje kardiostimulátor, tedy podpůrný přístroj zajišťující jeho správnou funkci, a kdo se bez něj ještě obejde.

Ilustrační foto Foto: Jana Bendová, Právo
Český software zabrání zbytečným operacím srdce

Jde o počítačový program fungující se zhruba devadesátiprocentní přesností vyvinutý Radovanem Smíškem z brněnského Vysokého učení technického (VUT). Zabrání tak zbytečným operacím.

Navíc může zajistit, aby se tato velmi drahá zdravotnická technika dostala lidem, kteří ji skutečně potřebují. V České republice žije zhruba sto tisíc lidí s kardiostimulátorem, který ve dne v noci dohlíží na to, aby obě srdeční komory pracovaly, jak mají.

Množství lidí, kteří se bez voperovaného přístroje neobejdou, vzrůstá s tím, jak se zvyšuje věk, jehož se populace v Česku dožívá. Smíškův program již mohou využívat kardiologové z brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny. Vyvinut byl pro soutěž v USA.

Souboj chytrých hlav

Mladý vývojář působí v Ústavu biomedicínského inženýrství fakulty elektrotechniky VUT a na metodách analýzy signálů ze srdce spolupracuje i s kolegy z Akademie věd České republiky.

Před časem se zúčastnil prestižní soutěže vyhlášené Mezinárodní společností počítačové elektrokardiologie sídlící v USA. Zapojilo se do ní
osm špičkových týmů z celého světa.

Za úkoly měly rozluštit signály srdce získané elektrokardiografií (EKG) a s pomocí
nejmodernější techniky určit, která část ze 600 pacientů kardiostimulátor skutečně potřebuje.

Přechytračil umělou inteligenci

Aby bylo zadání ještě složitější, bylo nutné podle signálů odhalit pacienty s tzv. blokádou levého Tawarova raménka. Ti totiž potřebují biventrikulární kardiostimulátor stimulující obě srdeční komory. U nich je velká šance, že jim voperované zařízení pomůže.

Jen u poloviny z 600 signálů se dalo ověřit, jak na tom pa­cient skutečně je. Smíškův
program je všechny roztřídil s devadesátiprocentní přesností. „Výsledek měření je velmi dobrý. Program si poradil i s hraničními případy. Šlo tedy o EKG lidí se srdečními vadami, jimž by ale voperování kardiostimulátoru nepomohlo,“
řekl Právu tvůrce programu.

Zatímco vývojáři velkých firem a týmy z prestižních univerzit vsadili na využití umělé inteligence, Smíšek zvolil logiku. Při využití umělé inteligence je nutné vytvořit neuronovou síť. Zjednodušeně řečeno jsou počítačovému programu předkládány stovky, ba tisíce případů a u každého je mu vysvětlováno, který je již na kardiostimulátor a který ne. Tím vzniká kvalitní síť. Smíšek měl však ověřených pouze 300 signálů, u nichž zaručeně věděl, jak je má rozlišit. Na vytvoření neuronové sítě to tedy bylo málo.

Změnil přístup a rozhodl se signály analyzovat podle drobných odchylek. Vývojář vytvořil čtrnáct parametrů. Program naučil, aby se zaměřil právě na ně, aby vnímal drobné odlišnosti v EKG, které byly klíčem k roztřídění pacientů do jednotlivých skupin. „Využití umělé inteligence není vždy všelékem,“ dodal Smíšek s úsměvem.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků