Článek
Česko vidí v rozšíření dolu riziko pro občany z hlediska ztráty vody, kvality života, řekl Brabec. Týkat se to může desítek tisíc lidí. "Klíčová věc je zajištění nebo neohrožení zdrojů vody, především podzemní pro oblast Uhelné a širšího okolí. Tam je zřejmé, že se to v minulosti už stalo při rozšiřování dolu Turów, kdy lidem řádově o metry nebo dokonce desítky metrů poklesla hladina podzemní vody i na českém území," uvedl.
Důl i s elektrárnou se sice nachází na polském území, je ovšem ve výběžku v tzv. Trojmezí a obklopuje ho především území Česka a Německa.
Podle ministra úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států neukládá státům vyslovit přímý souhlas či nesouhlas se záměrem.
"My se tam prostě vyjadřujeme k nějakému souhrnu podmínek, které jsou nepřekročitelné. Ale před to stanovisko, které podle úmluvy není ani negativní ani pozitivní, je to prostě jen souhrn vlastností, ještě jako před závorku vytkneme, že česká strana nesouhlasí se záměrem," uvedl Brabec.
O stanovisku chce Brabec v úterý informovat vládu při jejím zasedání. "K tomu by se měl ještě dál vyjádřit pan ministr zahraničních věcí (Tomáš Petříček - ČSSD), který má v gesci další případné kroky, které v té věci můžeme udělat," doplnil.
Polský důl děsí Čechy v pohraničí, bojí se o vodu
"Jsou jasné i podmínky z hlediska takzvané antifiltrační těsnící velké stěny, která by měla být vybudována v dole," řekl dále Brabec. Experti podle něj už diskutovali o podobě stěny a jejích technických podmínkách. "Jsou tam i další záležitosti, které se týkají jakéhosi valu proti prachu, proti hluku a celá řada dalších podmínek," dodal.
"Negativní stanovisko říkáme od začátku projednávání. Hlavní důvod je, že se obáváme toho, že dojde ke zhoršení životního prostředí pro obyvatele příhraničního regionu. Jsem rád, že na dnešní schůzce došlo k dohodě, že stanovisko ministerstva a kraje bude stejné, jako je stanovisko obcí a obyvatel v regionu," řekl po jednání Půta.
Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozšířit podél silnice z německé Žitavy do Bogatyně. Lidé z pohraničí se obávají, že rozšíření těžby může znamenat ztrátu pitné vody na české straně a miliardové náklady na její zajištění.