Hlavní obsah
Vývoj případů dočasné pracovní neschopnosti Foto: Martin Havelka, Novinky

Češi loni marodili nejvíce za posledních deset let, napomohlo zrušení karenční doby

Počet vydaných neschopenek byl loni nejvyšší za deset let. Jak ukázala data Českého statistického úřadu (ČSÚ), během loňského druhého pololetí narostl počet pracovních neschopností meziročně o 18 procent. Podle statistiků může razantní nárůst souviset se zrušením karenční doby.

Vývoj případů dočasné pracovní neschopnosti Foto: Martin Havelka, Novinky
Češi loni marodili nejvíce za posledních deset let, napomohlo zrušení karenční doby

Za celý loňský rok Češi nahlásili 1 914 800 případů pracovní neschopnosti, což je meziročně nárůst o více než 65 tisíc případů.

„Za druhou polovinu roku 2019 bylo nahlášeno celkem 838 tisíc případů pracovní neschopnosti pro nemoc. To je o 18 procent více v porovnání se stavem za druhé pololetí předchozího roku. Tento nárůst může souviset se zrušením karenční doby od 1. července 2019, kdy je náhrada mzdy zaměstnanci vyplácena již od prvního dne pracovní neschopnosti,” uvedl ČSÚ.

Vliv zrušení karenční doby dokládá i skutečnost, že ačkoliv dlouhodobě bývá délka pracovní neschopnosti kratší v prvním pololetí, což je dáno krátkodobými neschopnostmi v souvislosti s chřipkovými epidemiemi, loni tomu tak nebylo.

„V roce 2019, pravděpodobně i vlivem zrušení karenční doby, byla ovšem průměrná délka trvání pracovní neschopnosti v druhém pololetí dokonce o 0,5 dne kratší než v pololetí prvním. To ukazuje na větší výskyt krátkodobých pracovních neschopností ve druhém pololetí, než bývalo obvyklé,” konstatoval ČSÚ.

V České republice se loni marodilo déle. Celkem lidé strávili v pracovní neschopnosti přes 81 tisíc dnů, což je o pět procent více než v předešlém roce.

„Pracovní neschopnost trvala v průměru 42,4 dne, tj. o 0,7 dne déle než v roce 2018. Ženy strávily na neschopence v průměru o 2,5 dne déle než muži,“ popsala vedoucí oddělení statistiky ČSÚ Helena Chodounská.

Denně loni chybělo na pracovišti v průměru přes 222 tisíc lidí, což je o pět procent více než o rok dříve.

Nejčastěji lidé marodili s nemocemi dýchací soustavy (37 procent). Pracovní neschopnost v těchto případech byla v průměru 15,5 dne. Dále lidé byli v pracovní neschopnosti kvůli nemocem pohybové soustavy, které představovaly pětinu případů. Pracovní neschopnost v takovém případě dosáhla v průměru 66 dnů.

Nejvíce lidé marodili v Moravskoslezském a Zlínském kraji, nejméně v Praze.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků