Hlavní obsah

Častější stěhování škodí dětem i ve škole

Právo, Jiří Mach

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Většina rodin změní bydlení jednou až dvakrát, pokud vůbec. Nemálo jich ale mění domov třikrát i vícekrát. Nejistota pramenící z časté změny zázemí se pak může podepsat na dětech. Musí si zvykat na nové kamarády či třídní kolektivy, což má svá rizika.

Foto: Profimedia.cz

Častější stěhování může způsobit vytváření nestabilních vazeb. Děti, které spolu vyrůstají delší dobu, nemusejí novou kolegyni přijmout mezi sebe. Ilustrační foto

Článek

Z průzkumu agentury Median pro Nadaci Sirius, do kterého bylo zapojeno přes pět tisíc rodin, vyplynulo, že devět procent rodin změnilo bydliště třikrát a dalších pět procent vystřídalo čtyři i více bydlení.

„Část lidí bydlí v podnájemních bytech, a když přijdou o práci, tak musí za levnějším nájmem. To je častá příčina u těch chudších rodin,“ popsal Právu Daniel Prokop z Medianu.

Podle něj si část lidí musí vystačit s provizoriem, jako jsou ubytovny, anebo přespávají u známých. Statistiky ministerstva práce a sociálních věcí potvrzují, že bez pořádného bydlení žije v ČR na 70 tisíc lidí, z toho přes osm tisíc jsou děti a nezletilí.

Rozvod či rozchod

Další nejčastější příčinou pro změnu bydlení je rozvod či rozchod rodičů. A jelikož se v ČR rozpadá asi polovina partnerství, jedná se o významný faktor. Matky samoživitelky přitom patří mezi skupiny obyvatel, které jsou nejvíce ohroženy chudobou. A právě ony častěji bydlení střídají.

Podle Prokopa je významným, ale nikoli masivním úkazem, že se rodina stěhuje „za lepším“, tedy do většího bytu, nebo za výhodnější prací. „Na datech je vidět, že stěhování za lepším často probíhá jednou dvakrát. Pokud je to stěhování častější, tak je příznakem určité nestability,“ uvedl.

Podle průzkumu právě rodiny, které už se dostaly do péče neziskových organizací, se stěhovaly víckrát. Pětina uvedla, že změnila domov čtyřikrát nebo i vícekrát. Ukázalo se rovněž, že u dětí, které častěji změnily domov, se také častěji projevují prvky rizikového chování. Například výchovné problémy přiznali rodiče 19 procent dětí, které se stěhovaly třikrát a vícekrát.

Zato u stabilnějších rodin jich bylo 12 procent. U problémů s komunikací byl rozdíl ještě větší, a to 22 % oproti 10 procentům. Závislosti pak hrozí 17 procentům dětí z nestabilních rodin, ale u stabilních jich je 11 procent.

Problémy s chováním

Problémy s chováním vykazuje čtvrtina dětí, které změnily školu, ale u ostatních to je 13 procent. Problémy se školou a šikanou vykázalo 41 procent a 17 procent.

Není sice jasné, zda stěhování je příčinou pro zhoršené chování, anebo zda je jen součástí mnoha problémů, se kterými se rodiny potýkají. Už samotný rozvod totiž bývá traumatizujícím zážitkem. Jisté je, že stěhování většinou dětem neprospívá.

Podle dětského psychologa Václava Mertina děti obecně nemají rády změny. „Když se rodina přestěhuje, tak dojde k narušení řady vazeb nejen vůči lidem, ale i věcem,“ řekl Právu Mertin.

„Když se bavíme o jednom dvou stěhováních za 15 let, tak to snad není problém. Pokud je to častější, tak si na to taky zvyknou, ale formuje je to trochu jinak než dítě, které si vytváří stabilní vztahy. Z hlediska rozvoje dítěte je lepší, když nemusí často měnit prostředí,“ dodal.

Zdůraznil, že i změna školy může významně vývoj dítěte ovlivnit. „Když dítě chodí už do třetí čtvrté třídy a přijde do skupinky, která je spolu už od první třídy, tak se snadno může stát, že ho nepřijmou,“ vysvětlil.

Reklama

Výběr článků

Načítám