Článek
Když nedávno ministr obrany České republiky zdůvodňoval nutnost zaútočit na Irák, použil argument ještě důmyslnější. V důsledku našeho embarga umírají v Iráku hladem a nemocemi malé děti. Útok na Irák je nutný mimo jiné proto, aby embargo mohlo být zrušeno a irácké děti mohly přestat umírat. Tento "argument" převzali bohužel i někteří žurnalisté.
Nechvalně známá teorie "humanitárního bombardování" tím získala ještě propracovanější podobu. Tvrdí se nám zhruba toto: Ano, ve válce budou umírat i nevinní lidé. (Vždyť na Irák má spadnout více bomb, než kolik bylo svrženo za celé druhé světové války, a generálové nevylučují ani použití menších jaderných bomb.) Smrt civilistů či přesněji "kolaterální škody" je nevyhnutelná, i když mrzutá. Není to však zase tak černobílé. Vždyť kdybychom tyto lidi nezabili naráz, stejně by mnozí z nich postupně zemřeli kvůli našemu embargu.
Tento argument by byl o něco méně nechutný, pokud by ti, kdo s ním operují, mohli zaručit, že pod americkou okupací irácké děti umírat přestanou. Poměry po svržení Saddámova režimu jsou však velkou neznámou. Nic zde zaručit nelze a Irák by rozhodně nebyl první zemí, v níž by lidé umírali hladem a nemocemi i přes přítomnost amerických vojenských expertů a elitních jednotek.
"Dětský argument" je ovšem natolik originální, že kvůli němu bude nutno přepracovat závěr Čapkova dramatu Matka. Zatím končí hra poněkud nenápaditě. Ochromena zprávou o tom, že ve válce jsou zabíjeny malé, ušmudlané děti, dává matka synovi Tonimu do ruky zbraň se slovy: "Jdi!"
Nová verze, aktualizovaná pro potřeby 21. století, by naopak končila synovými slovy: "Ech, matko, co máš z toho. Stejně by pokapaly kvůli našim sankcím." Poté se matka se synem pohodlně uvelebují v sedačce a s lehkým, nikoli nepříjemným mrazením v zádech sledují zpravodajství CNN. Noční nebe nad velkoměstem je prozářeno šňůrami střel a odkudsi z předměstí zaznívají tlumené výbuchy. "Jdi, Tony, a dones ještě chio-chipsy," naléhá matka. "Hlavně že se těm maličkým konečně uleví."
(Autor je sociolog)
PRÁVO 4. února