Hlavní obsah
Rozšiřování hnědouhelného dolu Turów se má přiblížit k české hranici. Foto: Radek Petrášek, ČTK

Brusel začal řešit český boj proti polskému dolu

Evropské orgány se začínají naplno zajímat o plánované prodloužení těžby a rozšíření polského hnědouhelného dolu Turów v blízkosti hranic s Českem a Německem.

Rozšiřování hnědouhelného dolu Turów se má přiblížit k české hranici. Foto: Radek Petrášek, ČTK
Brusel začal řešit český boj proti polskému dolu

Jde o reakci na českou stížnost vůči záměru polské strany a postupu tamních orgánů, kterou do Bruselu adresoval Liberecký kraj. Ten zastupuje několik nejvíce ohrožených obcí na Liberecku. Jejich obyvatelé se obávají, že kvůli těžbě, jež se má přiblížit k české hranici, přijdou o vodu ve studních a zvýší se hlučnost a prašnost.

Urychlený režim

„Podle aktuální zprávy zahájila Evropská komise proceduru s Polskem, které má teď lhůtu deseti týdnů, aby reagovalo na dotazy Komise k rozšiřování dolu v Turówě a k tomu, že polská strana porušila procedury při přípravných krocích,“ oznámil hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK).

V Bruselu uspěla také petice za záchranu pitné vody v česko-polsko-německém pohraničí, kterou kvůli záměrům Poláků iniciovaly české samosprávy i aktivisté. Dosud petici podepsalo více než 13 tisíc lidí. A navíc je už jisté, že se jí bude zabývat petiční výbor Evropského parlamentu.

„A to přednostně, v takzvané urychlené proceduře. Je to dobrá zpráva, protože tímto postupem jsou projednávány pouze ty nejzávažnější otázky,“ uvedl Jiří Löffelmann (SLK), radní Libereckého kraje pro životní prostředí.

Do Bruselu příští týden odjede rovněž početná česká delegace, v níž budou zástupci samospráv ze severních Čech, obyvatelé postižených obcí i zástupci hnutí Greenpeace, kteří se získáváním podpisů pod petici za záchranu vody v pohraničí pomáhali.

Podle Pavla Brandy, zástupce Libereckého kraje v Bruselu, mají proběhnout také jednání na příslušném ředitelství Evropské komise pro životní prostředí, které se přímo zabývá českou stížností na postup polských orgánů.

„A abychom tlak ještě stupňovali, tak 17. března vystoupí v Evropském parlamentu hejtman Martin Půta, a to na snídani, kterou organizuje jeden z poslanců z výboru pro životní prostředí,“ oznámil Branda.

Hnědé uhlí by se u českých hranic mělo těžit minimálně dalších 24 let. O prodloužení do roku 2044 rozhodlo v lednu polské regionální ředitelství ochrany životního prostředí ve Vratislavi.

Jeho úředníci vydali kladné stanovisko v procesu vyhodnocení vlivů těžby na životní prostředí (EIA), aniž by přihlédli k připomínkám z české nebo německé strany. A právě na tuto bezohlednost si Češi v Bruselu stěžovali.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků