Článek
Chlapec se narodil v roce 2011 a rodina společně žila v Londýně. Dva roky na to žena i s chlapcem odcestovala na „několikadenní pobyt” do ČR, z něhož se již nevrátila.
Ústavní soud už v roce 2015 vyhověl otcově ústavní stížnosti. Ani poté ale Brit nedosáhl cíle. Nyní musí Okresní soud v Kladně znovu řešit návrh na exekuční výkon rozhodnutí londýnského soudu, podle kterého má matka vrátit dítě do Velké Británie.
Druhý rodič může o děti pečovat i v týdnu, připomenul Ústavní soud
Podle ústavního soudce Jaromíra Jirsy by česká justice nyní měla rozhodnout „znovu, lépe a pečlivěji”. Není podle něj možné, aby justice v podstatě kryla počínání matky, které je v rozporu s českými předpisy i mezinárodními úmluvami.
Jak ÚS připomněl, práva všech zainteresovaných mají být praktická a účinná, nikoliv „pouze teoretická či iluzorní”. Soudy proto musí rozhodovat „i s ohledem na skutečnost, že jedním ze základních práv dítěte je právo udržovat pravidelné osobní vztahy a přímý styk s oběma rodiči”.
Muž se snaží nepřerušit se synem kontakt
Jirsa poukázal na to, že se otec snaží komunikovat s českými soudy a syna dle svých možností navštěvuje. Částečně se kvůli němu dokonce naučil česky. Vztahy mezi otcem a dítětem tak nebyly zcela přerušeny, uvedl Jirsa.
Dojíždění rozvedených rodičů za dětmi musí být fér, připomněl Ústavní soud
Vrchní soud v Londýně již v roce 2014 vydal příkaz k navrácení chlapce do Británie. Otec ani poté neuspěl, české soudy totiž vyhodnotily otázku takzvaného místa obvyklého bydliště dítěte jiným způsobem.
Když se muže poprvé zastal Ústavní soud, začalo další kolo sporů. Otec v červnu 2016 podal u Okresního soudu v Kladně návrh, kterým se domáhal nařízení výkonu rozhodnutí britského soudu. Okresní soud návrhu vyhověl a vyzval matku ke splnění povinnosti. Poté jí dokonce uložil pokutu 25 000 korun.
Práva mají oba rodiče
V září 2018 okresní soud nařídil mediační setkání, na které se matka nedostavila a místo toho podala návrh na zastavení výkonu rozhodnutí. Okresní soud návrhu vyhověl, v podstatě kvůli tomu, že chlapec si už v Česku zvykl a přemístění do Británie není v jeho nejlepším zájmu.
Matka nemohla synovi změnit příjmení. Dítě má právo být slyšeno, uvedl Ústavní soud
Otec v ústavní stížnosti namítal, že zodpovědnost za délku řízení nese matka a že rozhodnutí českých soudů odporují zásadám logiky a principům spravedlivého řízení. Podle úterního nálezu se musí kladenský soud znovu zabývat tím, zda jsou britská rozhodnutí vykonatelná, a upravit poměry tak, aby byla zohledněna práva obou rodičů i dítěte.