Bílé pláště znovu plní kandidátky stran

Nejčastěji také dokážou využít tzv. kroužkování a ze zadních pozic kandidátek přeskočit na volitelné místo. Před třemi roky se dostalo do Sněmovny 20 lékařů a lékařek, tedy přesně desetina všech poslanců. Žádná jiná profese nemá takové zastoupení. I v předčasných volbách budou kandidátky hustě zaplněny stoupenci Hippokratovy přísahy.

Nejvíc jsou zastoupeni v klubu TOP 09 a Starostů, kde je devět lékařů a lékařek ze 42 poslanců. A většina z nich půjde do voleb znova.

Chystá se na to např. strakonický lékař Martin Gregora, který dokázal zabodovat z dvacátého místa.

Nebo brněnský lékař Rom Kostřica. „Naší výhodou je důvěryhodnost, kterou lékaři mezi pacienty mají,“ řekl Právu. Znovu do voleb se chystá i exministr zdravotnictví, radiolog Leoš Heger, který zřejmě povede kandidátku na Královéhradecku.

Lékaři se shodují, že jim lékařská profese ve volbách pomáhá. „Syndrom bílého pláště přetrvává. Lidé doktorům důvěřují a obracejí se na ně s různými zdravotními problémy. A když lékař lidem pomůže, myslí si, že jim pomůže v čemkoli,“ řekla Právu primářka dětského oddělení nemocnice v Kadani Patricie Kotalíková z TOP 09.

Lékaři stejně jako starostové či primátoři mezi poslanci většinou své zaměstnání kvůli politice neopouštějí a pendlují mezi ordinacemi a Sněmovnou.

Podle Kotalíkové je to náročné, a proto už kandidovat nebude. „Svou profesi jsem neopustila, mám své pacienty a mám je ráda, ale oboje se nedá dlouho stíhat,“ podotkla chomutovská rodačka.

To její profesní kolega a spoluobčan z Chomutova, dětský lékař Jaroslav Krákora z ČSSD bude podle svých slov kandidovat ještě jednou. Pacienti jsou podle něj věrní voliči. „Jako lékař, když máte ambulanci, tak máte neuvěřitelný styk s veřejností, denně mluvíte s padesáti až sto lidmi,“ řekl Právu.

Dodal, že díky poslancování dokáže pomoci i svým pacientům. „Udělám pro ně, co můžu. Jako poslanec mám větší možnosti, co se týče specializovaných vyšetření a termínů,“ uvedl Krákora.

Ordinuje jednou až dvakrát týdně. „Je to dobré, abych se z politiky nezbláznil. A také si musím udržovat odbornost, protože po pěti letech bez praxe by mi škrtli licenci a nemohl bych jako lékař existovat,“ řekl Krákora.

Naopak Aleš Roztočil, který jako nestraník pronikl do Sněmovny z 19. místa na listině TOP 09 a Starostů na Vysočině, se podruhé o kandidaturu pokoušet už nebude. Primář porodnického oddělení v jihlavské nemocnici si letos zakoketoval i s hnutím Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, ale politika i Okamura ho už lákat přestali.

Nicméně je si vědom, že lékaři mají mezi voliči důvěru. „Pracuji na Vysočině ve velké nemocnici, navíc na gynekologii. Tady se otočí hodně lidí. Když se k nim slušně chováte a pomůžete jim, tak si myslí, že budete dobře dělat i politiku,“ řekl Roztočil před časem Právu.

„Když odjedu jednou za šest týdnů na osm dní do Prahy, tak to tu beze mě také pracuje. Mají-li problém, zvednou telefon a zavolají mi do Sněmovny,“ svěřil se na otázku, jak všechno stíhá.

Lékařem anesteziologem, který ale už dlouho tuto profesi nevykonává, je i úřadující šéf ODS Martin Kuba, který se, ještě neznámo kde, chystá také kandidovat. Logické by to bylo v domovských jižních Čechách.

Za ODS se do sněmovních voleb chystá gynekolog Bohuslav Svoboda, který si i jako někdejší pražský primátor nechával lékařskou praxi.

Jihomoravskou kandidátku KSČM povede znovu lékař Vojtěch Adam, který je zároveň starostou Ivančic.

Také starostové mají mezi voliči velkou prestiž a dokážou ve volbách udělat dobrý výsledek. Nejvíce je jich také mezi TOP 09 a Starosty a také v ODS.

Podle starosty Semil Jana Farského z TOP 09 a STAN komunální politici mají tu výhodu či nevýhodu, že je v obcích všichni dobře znají. „Jak u lékařů, tak u starostů je to zřejmě tím, že je to stále považováno více za službu než za zaměstnání, kam si chodíte pro výplatu,“ řekl Právu.