Hlavní obsah

Bárta: Reformní zákony můžeme ústavně zpečetit s ČSSD

Právo, Jan Rovenský

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ministr dopravy Vít Bárta (VV) v rozhovoru pro čtvrteční Právo vysvětlil, jak to Věci veřejné myslí se svými internetovými referendy. V koalici panovaly obavy, že by o osudu vládních návrhů mohlo rozhodovat několik tisíc voličů VV, tzv. véčkařů. Největší rozruch nastal kolem reformních zákonů a dotazu na voliče, zda by měla strana prosazovat jejich uzákonění ve formě ústavního zákona.

Foto: Petr Horník, Právo

Ministr dopravy Vít Bárta (VV)

Článek

Věci veřejné vyhlásily nově čtyři referenda, z nichž nejvýbušnější je návodně působící dotaz: „Mají VV vyjednávat se svými koaličními partnery, aby byly základní principy důchodové a zdravotní reformy schváleny jako ústavní zákon?“ To by znamenalo, že by pro něj museli hlasovat aspoň dva poslanci opozice a Senát ovládaný ČSSD. Neohrozí to vládu?

Je třeba zdůraznit, že tam nestojí vyjednat, ale vyjednávat. Tedy že se o to máme pokusit. A nerozumím tomu, proč se někdo stresuje úvahou, abychom se o to pokusili. Jestliže všichni naši koaliční partneři říkají, že by se mělo vyjednávat se soc. dem., tak pokud debaty budou úspěšné, tak proč by takováto dohoda neměla být zpečetěna ústavním zákonem, aby se nikdo do budoucna nesnažil měnit podmínky?

Třeba kvůli pnutí mezi koaličními partnery?

V koaliční smlouvě máme také například shodu na finanční ústavě (aby schodkové rozpočty byly schvalovány ústavní většinou - pozn. red.), což je naprosto srovnatelné.

Musíme si uvědomit, že široká shoda je obzvlášť pro důchodovou reformu nesmírně důležitá, protože u našich sousedů – v Maďarsku, na Slovensku, v Polsku – se penzijní systém mění. A to způsobuje u občanů značnou nejistotu, jak to bude s jejich penzemi vypadat. Tudíž se ptáme, jestli naši příznivci a straníci chtějí, abychom usilovali, i když to bude určitá komplikace při vyjednáváních, o zakotvení reforem ústavním zákonem.

Bylo by ale špatně si dát ultimátum: buď ústavní zákon a důchodová reforma, nebo nic. Na to bychom se véčkařů nikdy neptali. To by bylo příliš omezující pro jednání. Ale stanovit si jeden z mantinelů takový cíl je věci prospěšné.

Takže když jednání s ČSSD nebudou úspěšná, jsou VV připraveny reformy prosadit jako obyčejný zákon jen hlasy koalice?

Přesně tak. Když se zavazujeme vyjednávat s koaličními partnery, tak se je snažíme přesvědčit o tom, abychom jednali i se soc. dem. Opravdu nerozumím tomu, co je nyní tak stresuje. Pokud existuje naděje na shodu s ČSSD, tak nic nebrání tomu, abychom takovou shodu ukotvili ústavním zákonem. Pokud se se soc. dem. neshodneme, tak je to škoda pro tento stát. A pokud dokážeme vyjednat reformu jen s ODS a TOP 09, tak se nedá nic dělat. Ale otázka v referendu není nastavena tak, že by takovou variantu vylučovala.

Pak ale nerozumím tomu, proč véčkařům takovou otázku vůbec kladete. Přece stačí jen prohlásit, že o něco takového budete usilovat…

Ptáme se proto, že chápeme, že snaha o ústavní zákon situaci dělá složitější. Od véčkařů si necháváme schvalovat základní principy, s nimiž jdeme do vlastního vyjednávání a do reformy promítnout. Také se například ujišťujeme, že véčkaři chtějí zvýhodnění rodin s dětmi, i když jsme to již prohlásili na ideové konferenci.

Stejně tak nám ale véčkaři mohou říci, že se o ústavní zákon a shodu se soc. dem. snažit nemáme, že to není pro naše voliče tak zásadní téma. Pak bychom měli volnější ruce.

Tím se dostáváme k dikci otázek. Návodně vypadá i ta, zda véčkaři souhlasí se sjednocením DPH na 19 procent „pod záminkou financování důchodů“.

Přiznám se, že do doby, než mi volali novináři, tak jsem tento problém nevnímal. Určitě se budu ptát, jak otázky vznikly.

Reklama

Výběr článků

Načítám