Hlavní obsah

Babiš byl nepozorný, jeho omyl vzbudil pochyby o férovosti hlasování

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová

Ve Sněmovně se vznáší podezření, zda je možné zasáhnout do hlasování, aniž je poslanec přítomen. Naposledy se to stalo před týdnem při hlasování o Ukrajině.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Článek

Elektronicky pořízený dokument z hlasování o Ukrajině, v němž Sněmovna odmítla anexi Krymu a podpořila postup české vlády, vykázal Andreji Babišovi (ANO) „zdržel se“, což bylo vzápětí vykládáno jako distancování se od ostrého vládního postoje. Ve skutečnosti Babiš vůbec nehlasoval, protože byl podle svých slov pro Právo v té době ve svém úřadu na ministerstvu financí.

Jak se to mohlo stát? Stačí se při odchodu ze sálu neodhlásit pomocí tlačítka na stolku, jako to udělal omylem Babiš. Elektronický systém takového poslance u všech hlasování zaznamenává jako přítomného, který se zdržel.

Myslím, že aféra Drastichová byla takovou ostudou, že by ji nikdo nechtěl následovat.
místopředseda Sněmovny Petr Gazdík

Pro usnesení tehdy hlasovalo 121 poslanců, což byla bezpečná většina, ale při těsném hlasování by už mohl být problém. Pak už totiž může být jen krůček k tomu, aby někdo neovládl nutkání a zmáčkl při tzv. bojových hlasováních, kdy jde o každý hlas, tlačítko pro nebo proti za nepřítomného kolegu, který se neodhlásil. Už se to stalo.

Foto: Lukáš Táborský, Právo

Karta poslance a hlasovací zařízení ve Sněmovně

„Myslím, že aféra Drastichová byla takovou ostudou, že by ji nikdo nechtěl následovat,“ připomněl místopředseda komory Petr Gazdík (TOP 09 a Starostové) průšvih někdejší místopředsedkyně véčkařského klubu. Ta za manipulaci při hlasování za své dva kolegy Radka Johna a Víta Bártu dostala v roce 2011 od mandátového výboru pokutu deset tisíc korun.

Výsledky si hlídají ostřížím zrakem

Jana Drastichová tehdy vyjmula karty obou nepřítomných kolegů ze zařízení. Manipulaci tehdy odhalil David Rath. Poslankyně se pokusila svůj krok ospravedlnit tvrzením, že pouze chtěla vyjmout karty dvou svých kolegů z hlasovacího zařízení proto, že v tu chvíli nebyli přítomni v jednacím sále.

Pokud totiž je poslanec svou kartou přihlášen, hlasovací zařízení to zaznamená a zvyšuje se tím počet hlasů potřebných ke schválení či odmítnutí daného bodu.

Členové sněmovního vedení ale hlasovací podvody jednoznačně popírají. „Takový úmysl bych vyloučil, určitě by si toho někdo všiml, protože všichni si samozřejmě důležitá hlasování hlídají,“ řekl Právu šéf dolní komory Jan Hamáček (ČSSD).

Foto: Jan Handrejch, Právo

Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD)

Podle něj se má každý, kdo odchází z jednacího sálu, sám odhlásit na svém hlasovacím zařízení. Stejně tak každý z poslanců, který má pochybnosti, může požádat předsedajícího schůze, aby oficiálně odhlásil všechny poslance a požádal je o nové přihlášení do systému. To se běžně děje.

Hamáček nicméně připustil, že i zdržení se hlasování může někdy výsledek ovlivnit, protože ke stanovení většiny pro schválení jakéhokoli návrhu je vždy důležitý počet přihlášených poslanců. Zdržení se v parlamentní matematice znamená, že dotyčný nesouhlasí s předloženým návrhem, byť jen nepřímo.

„Při řízení schůze se snažíme excesy eliminovat tím, že mnohem častěji poslance odhlašujeme,“ řekl Právu místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL).

„Hlasovat za svého kolegu by si nikdo nedovolil, Sněmovna je obklíčena kamerami, takže pokud by vznikla nějaká pochybnost, lze ji právě tímto způsobem ověřit,“ reagoval pro Právo místopředseda Gazdík.

Hlasující za Kotta se nikdy nenašel

Je přesvědčen, že mnohem snazší a jednodušší cesta při absencích poslanců je tzv. párování, které v parlamentu funguje řadu volebních období bez ohledu na to, kdo je zrovna v koalici a kdo opozici. Neboli chybí-li koaliční poslanec, nehlasuje v důležitém hlasování na základě dohody opoziční poslanec a naopak. Poměr sil tak zůstává zachován.

Nešlo přitom o ojedinělý případ. V minulosti byl nařčen třeba poslanec Miroslav Beneš (ODS), který měl hlasovat za svého nepřítomného kolegu Václava Brouska. Do podezření se v roce 1999 dostali i dva poslanci soc. dem. Michael Kuneš a Evžen Snítilý, kteří si měli takto vypomoci při hlasování. Oba ale podvod popřeli.

Největším skandálem pak byla aféra Petra Kotta (ODS), za kterého v době jeho nepřítomnosti zaskočil někdo z kolegů v klíčovém hlasování o zákonu o DPH. Viník se ale nikdy nenašel. Na Slovensku obdobný podvod Ivety Radičové, tehdy ještě v roli opoziční političky, vedl v roce 2009 k jejímu odchodu z parlamentu, když se pod tlakem veřejnosti vzdala mandátu.

Reklama

Výběr článků

Načítám