Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Petr Hloušek, Právo

Armáda chce obejít parlament a zjednodušit odvody branců - mužů i žen

Ministerstvo obrany a generální štáb chtějí zjednodušit způsob odvodu civilistů a vytvoření registru bojeschopných branců. Nyní může vláda rozhodnout o odvodech obyvatelstva jen v případě, že poslanci a senátoři schválí vyhlášení stavu ohrožení státu.

Ilustrační foto Foto: Petr Hloušek, Právo
Armáda chce obejít parlament a zjednodušit odvody branců - mužů i žen

Podle novely branného zákona, kterou chce resort obrany předložit na podzim, by nově o odvodech rozhodovala svým nařízením pouze vláda, a to v případě, že by měla informace o tom, že republika je v ohrožení.

„Připravovaná novela branného zákona obsahuje možnost zahájit na základě nařízení vlády odvodní řízení ještě před vyhlášením stavu ohrožení státu. K tomuto kroku by se přikročilo v případě, že bude mít vláda indicie o reálném nebezpečí,“ sdělil ministr obrany Martin Stropnický (ANO) na resortním webu.

Důvodem je, že armáda má k dispozici jen 21 tisíc profesionálních vojáků a v případě nouze může povolat přes tisíc záložníků. V případě válečného ohrožení by ale pro zajištění obrany potřebovala další tisíce vojáků.

Už branný zákon z roku 2004 počítá s brannou povinností pro všechny ženy i muže od 18 do 60 let. Podle ministra je ale současný stav neefektivní.

Parlament se může sejít během dvou dnů, pokud by nastala vážná situace
Jeroným Tejc

Gabal: Cíl je 5 až 8 tisíc branců s výcvikem 

„První odvedení občané by byli k dispozici až za cca 72 dnů a následně by musel proběhnout ještě jejich výcvik, což je v případě reálné hrozby příliš dlouhá doba,“ uvedl Stropnický. Celý proces nejvíce zdržuje právě jednání obou komor parlamentu, které mají na projednání zákonné lhůty.

Podle šéfa ústavně-právního výboru Jeronýma Tejce (ČSSD) v případě nutnosti dokáže parlament rozhodnout mnohem rychleji, než je oněch 72 dnů.

„Myslím, že současný právní stav je dostačující, parlament se může sejít během dvou dnů, pokud by nastala vážná situace,“ řekl Právu Tejc. Dodal, že pokud ale obrana svůj návrh prosadí, nestane se nic mimořádného.

Poslanec a člen branného výboru Ivan Gabal KDU-ČSL nevidí na novele také nic špatného. „Potřebujeme posílit pro případ ohrožení profesionální armádu, na jejíž početní zvýšení nemáme peníze, potřebujeme, aby těch zhruba pět až osm tisíc branců mělo alespoň základní tříměsíční výcvik,“ informoval Právo Gabal.

Novelá má umožnit nábor civilních speciálistů

Také další člen branného výboru Antonín Seďa (ČSSD) myslí, že změna je namístě. „Branný zákon je třeba upravit, aby byl pružnější a odpovídal bezpečnostním potřebám naší země,“ řekl Právu.

Ministerstvo obrany návrh změny hájí tím, že jejím plánem není vyřadit z rozhodování parlament, ale urychlit formality, které v případě ohrožení státu zdržují. „Novela zákona nevznikla proto, abychom obcházeli parlament, ale aby ministerstvo obrany mělo možnost co nejrychleji přezkoumat zdravotní stav a připravenost k obraně země u vybraných ročníků,“ řekl Právu mluvčí obrany Jan Pejšek.

Pokud zákon projde, bude mít vláda možnost v situaci, kterou označí za ohrožení země, vyhlásit odvodní povinnost např. u lidí mezi 18 až 30 lety. Na základě odvodů si vytvoří databázi bojeschopných lidí. A v případě nutnosti bude povolávat vybrané – např. podle profese či zdatnosti – k tříměsíčnímu výcviku.

„Novela má umožnit v případě nutnosti především nábor civilních specialistů, kteří v řadách armády chybějí,“ uvedl Stropnický.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků