Ze statistiky vyplývá, že do roku 1919, respektive v letech 1920 až 1945, se v České republice postavilo 10,9, resp. 14,7 procenta bytů. V letech 1946 až 1970 se postavilo 26,3 procenta současných příbytků, úspěšné byly z tohoto pohledu i roky 1971 až 1980 a 1981 až 1990. Tehdy se postavilo 22,5, respektive 16,4 procenta nynějšího bytového fondu. Naopak nejméně bydlení vzniklo v posledním období. Z let 1991 až 2001 stojí pouhých 8,2 procenta bytových domů.

Každý vlastní pokoj

Statisticky má každý obyvatel vlastní pokoj. Výjimkou je Karlovarský kraj, kde ČSÚ uvádí průměrný počet osob na byt 2,58, zatímco průměrný počet obytných místností 2,51 na byt. Na obytnou místnost v Karlovarském kraji tedy připadá průměrně 1,04 osoby.

Od průměrného věku se nejvýrazněji odchýlila Praha s průměrným věkem 41,1 let, naopak průměrně nejmladší lidé ve věku 37,8 let žili v Karlovarském a Ústeckém kraji.

Podíl rozvedených lidí je v Česku 7,9 procenta. Ačkoli se podle statistiků obecně tvrdí, že nejvíce rozvedených žije v Praze, výsledky ukazují, že vede Karlovarský kraj s 10,8 procenta rozvedených a Praha je s 10,4 procenta rozvedených na druhém místě.

Nejnižší podíl rozvedených je v kraji Vysočina (5,2 procenta) a v Zlínském kraji (6 procent), tedy v krajích s nejvyšším podílem věřících," uvádí se ve zprávě ČSÚ. V celé republice žilo předloni 37,5 procenta svobodných a 46,4 procenta vdaných nebo ženatých lidí.

Praha vede s vysokoškoláky

Nejvíce vysokoškolsky vzdělaných lidí - 18,8 procenta - žije v Praze. Následuje Jihomoravský kraj s 10,3 procenta vysokoškoláků. Na konci pořadí jsou Ústecký a Karlovarský kraj s méně než šesti procenty absolventů vysokých škol. Celostátní průměr činí 8,9 procenta vysokoškolsky vzdělaných lidí.

Bez dvou procent dvě pětiny obyvatel ČR absolvovaly nějaký učební obor, 24,9 procenta lidí má středoškolské a 23 procent lidí základní vzdělání. Vyšším odborným a nástavbovým vzděláním se v roce 2001 mohlo prokázat 3,5 procenta Čechů.