Článek
"Klesající trend sledujeme už dlouhodobě, tak od roku 1990," řekl Právu Miroslav Kodl ze Státního zdravotního ústavu.
V lékařství se používá více moderních přístrojů, lékařských metod a léčiv a vzrostla úroveň odborného poznání. Díky dokonalejší diagnostice je řada onemocnění dříve odhalena a dříve léčebna. "A hlavně vzrostl počet kardiochirurgických zákroků, které zachraňují život," řekl Kodl.
Nižší úmrtnost na infarkt
Podle Českého statistického úřadu je pozitivní vývoj umožněn zejména výrazným snížením úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy, především akutního infarktu myokardu a cévních onemocnění mozku.
Odborníci se shodují, že snížení úmrtnosti nelze jednoznačně připsat zdravějšímu životnímu stylu českého obyvatelstva. "Nemyslím si, že náš životní styl je zdravější, že lidé jedí více zeleniny nebo sportují," řekl Právu Zdeněk Rušavý z plzeňské Fakultní nemocnice.
Děti více sedí a málo sportují
"Záleží na tom, kdo a v jaké kategorii. Ze své zkušenosti bych řekla, že celkově nedošlo k ozdravení životního stylu. Například děti více sedí a méně sportují," konstatovala Tamara Starnovská z pražské Thomayerovy nemocnice.
Situace by se ale měla pomalu zlepšovat. "V důsledku působení zdravotní osvěty a zdravotních kampaní se zvyšuje pozornost lidí věnovaná vlastnímu zdraví, resp. příznakům onemocnění," sdělil Právu Jiří Holub z Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
V Evropě se žije déle
Přes pozitivní vývoj úmrtnosti zůstává Česko pod průměrem zemí Evropské unie. Nejnižší úmrtnost mají v rámci EU severské a středomořské státy.
U Seveřanů hraje podle Starnovské roli jiná genetická výbava, ale i popularita zdravého životního stylu, kterým se řídí většina obyvatelstva. Na jihu Evropy se menší úmrtnost přičítá tamní stravě. "Je zdravější, protože je založená na olivovém oleji a rybách," uvedl Kodl.
Se snižující se úmrtností zároveň roste i průměrná délka života. V současnosti mají české ženy naději, že se dožijí 78 let a muži 72 let. Z postkomunistických zemí je na tom lépe jen Slovinsko. Stále však Česko zaostává za vyspělými západoevropskými zeměmi, a to zhruba o 3 až 4 roky.
"Česká republika stojí v pomyslném středu. Na východ od nás je doba dožití stejná nebo výrazně horší, naopak na Západě je významně delší," řekl Právu ředitel Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem Jan Ševčík. "My jsme začali mít možnost odbourávat příčiny úmrtí před 16 lety. To se projeví tak za dalších 16 let," řekl Ševčík.
Počet úmrtí zase stoupne
Prognózy do budoucna počítají s tím, že se průměrná délka života bude prodlužovat. "Naše vnoučata budou určitě žít v době, kdy pětaosmdesátník bude běžně fyzicky a psychicky výkonný člověk. Úmrtí se u jednotlivců v budoucnu posune tak o 5 až 10 let," řekl Ševčík.
Zároveň však vlivem stárnutí populace bude počet ročně zemřelých stoupat. V současnosti tvoří lidé starší 65 let zhruba sedminu obyvatel. Demografové odhadují, že do roku 2050 by se jejich podíl mohl přiblížit až k jedné třetině celkového počtu obyvatel a mohly by jich být tři milióny. Počet lidí starších 85 let by se mohl ze současných sto tisíc zvýšit na téměř půl miliónu.