Článek
Soud dosud nedal za pravdu žádné z asi 60 dořešených stížností na průběh a výsledky voleb do Poslanecké sněmovny.
Pávek kritizoval volební systém
Pávek napadl některá ustanovení českého volebního zákona, konkrétně přepočet voličských hlasů na poslanecké mandáty pro jednotlivé strany. Systém podle něj poškozuje malé strany a v letošních volbách ublížil zeleným. Problémem je prý i rozdělení republiky do volebních krajů, které se nyní kryjí s vyššími samosprávnými celky. Hlasy z jednotlivých krajů mají podle stížnosti různou váhu.
Nejvyšší správní soud sice Pávkovi nevyhověl a nepostoupil problém Ústavnímu soudu, ale dal mu částečně za pravdu ve věci volebních krajů. "Ačkoli Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že navrhovatelem napadená ustanovení volebního zákona nejsou protiústavní, sdílí pochyby navrhovatele o vhodnosti rozdělení volebních krajů ve volbách do Poslanecké sněmovny zejména z hlediska principu rovnosti volebního práva," stojí ve zprávě volebního senátu.
Zároveň však Nejvyšší správní soud upozornil, že nestejná velikost jednotlivých volebních krajů není příznačná jen pro Českou republiku. Je prý jen věcí zákonodárců, aby zvážili, zda současné rozdělení zachovat.
"Tato otázka se značně komplikuje tím, že existující volební kraje jsou založeny na legitimní ústavní bázi vzniklé samosprávným členěním státu. Ztotožnění volebních krajů s vyššími územně samosprávnými celky tak nepostrádá svoje opodstatnění a racionalitu," pokračuje zpráva.
Přepočet hlasů na mandáty je podle soudu v pořádku
Pávek kritizoval i přepočet hlasů na mandáty. "Strana zelených získala ve volbách 6,3 procenta hlasů, ale ve sněmovně má jen tři procenta mandátů," popsal nedávno Pávek jeden z kritizovaných rozporů. "Vznikají tu jacísi voliči druhé kategorie, jejichž hlas má menší váhu," dodal Pávek. Důsledky se podle textu stížnosti projevily "v extrémní nerovnosti voličských hlasů a extrémní nespravedlnosti vůči Straně zelených."
Soud výhrady neuznal. "Tato formule představuje zcela běžný způsob přepočtu hlasů na mandáty v systému poměrného zastoupení a je v zásadě neutrální, respektive pomáhá velkým stranám jen mírně. Nelze ji proto považovat za porušující princip rovnosti volebního práva," napsali soudci. Věcí se prý navíc důkladně zabýval Ústavní soud a úpravu nezrušil.
Plánovaná ústavní stížnost bude podle Pávkova advokáta Petra Vališe postavena na stejných základech, jako podání k Nejvyššímu správnímu soudu. "Argumenty se nijak nemění," řekl ve čtvrtek Vališ. Volební zákon podle něj odporuje ústavě i Listině základních práv a svobod. Vališ dává stížnosti šanci i přes to, že o kritizovaném přepočtu volebních hlasů Ústavní soud už dříve jednal a ponechal jej v platnosti. Chce totiž zdůraznit nestejnou velikost volebních krajů a její důsledky, které soud dosud nezkoumal.
Soudci se znovu sejdou v pátek. Na projednání zbývajících stížností mají čas do 6. července, poslední jednání si naplánovali už na 4. července. "Nejvyššímu správnímu soudu zbývá k rozhodnutí 13 volebních věcí," uvedla mluvčí soudu Sylva Dostálová. Jsou mezi nimi i stížnosti sepsané politickými stranami.