"Lidická tragédie je výjimečná tím, že poprvé v moderní historii nerozhodli o masové vraždě nevinných civilistů vojáci přímo na místě, kdy by se jejich počínání vysvětlovalo například psychickým stresem, momentální mstou či strachem o život. Poprvé byla tato hromadná vražda chladnokrevně naplánována vládnoucí okupační mocí," řekl v Lidicích předseda Senátu Přemysl Sobotka.

Poprvé v historii byla tato vražda prezentována veřejně a cynicky bylo prohlašováno, že město Lidice bude vymazáno z mapy. O hrůzách války či nacistických zločinech nelze podle Sobotky hovořit jen obecně. V případě Lidic je to vedle masakru mužů a chlapců u zdi Horákova statku takřka nevýslovné, mnohaleté utrpení lidických žen a matek a stejně tak hořké osudy 105 lidických dětí, z nichž jen 17 přežilo válku a vrátilo se do své vlasti.

"Bylo by ostudné, kdyby byly Lidice vytěsněny z naší pozornosti, jako se to málem stalo na počátku devadesátých let, což byla do určité míry pochopitelná, byť nemoudrá reakce části naší veřejnosti na desetiletí zneužívání lidické tragédie komunistickým režimem v zájmu jeho totalitní ideologie," dodal.

Podle odbojářů politická reprezentace mlčí k výpadům sudetoněmeckého landsmanšaftu Anděla Dvořáková, předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu, si položila otázku, jak se změnil svět za tu dobu, jak se změnilo vědomí našeho národa. 

Dostál in memoriam čestným občanem Lidic

Starosta obce Lidice Václav Zelenka potom předal doklad o čestném občanství uděleném in memoriam ministru Pavlu Dostálovi, který se mimořádným dílem zasloužil o znovuobnovení důstojného postavení Památníku Lidice.

Moderní expozice připomíná jména a tváře

Nová expozice působivým způsobem pomocí kombinace filmových dokumentů, fotografií a několika málo dochovaných památek připomíná život Lidic před tragédií a během ní.

Autoři, kterými jsou především výtvarník Bohumír Prokůpek, vojenský historik Eduard Stehlík a filmový dokumentarista Pavel Štingl, vytvořili unikátní projekt, který nemá zatím v ČR obdobu. Lidé si poslechnou projev R. Heydricha o tom, že je "tento prostor potřeba vyčistit tak, aby se už nemohl nazývat českým," podívají se do tváří zabitých, přečtou si jména všech 340 obětí a na závěr vyslechnou vzpomínky těch, kdo přežili do dnešních dnů.

"Vraždění lidských bytostí nemůže být ospravedlněno žádným důvodem, přesto k němu došlo a stále dochází. Je spojeno s bezohledným prosazováním osobních a skupinových zájmů, následuje ho snaha zahladit stopy nebo alespoň bagatelizovat význam činů a omlouvat," řekl při otevření Prokůpek.

"I to je důvodem, proč jsme vyvolali tváře a jména lidí, aby promluvila jejich svědectví a věci nezapadli do zapomnění. Ukázat lidské utrpení těch, kdo se probudili do hrozného dne. Slyšeli jsme ujištění, že se bude dál pokračovat a byl bych rád, aby se pokračovalo, protože je toho ještě hodně k dodělání."

Eduard Stehlík poděkovat všem z Lidic, kteří jim pomáhali. "Za pomoc, i za důvěru. Snažili jsme se udělat z expozice o Lidicích, které se staly pojmem, snažili jsme se vrátit tvář lidem, kteří v nich žili. Dělali jsme to srdce. O Lidicích se nedá napsat kniha ani udělat muzeum bez toho, aniž byste je milovali."

Tragédii přežilo 143 žen a 17 dětí

Muzeum nyní nabízí kvalitní multimediální expozici, ale i zlepšené zázemí pro zaměstnance a návštěvníky. Návštěvníci nově naleznou i několik dochovaných předmětů ze zničené obce a mohou se seznámit s novými audiovizuálními vstupy.

Středočeské Lidice srovnali nacisté se zemí 10. června 1942. V Lidicích žilo 192 mužů, 203 žen a 98 dětí. Tragédii přežilo jen 143 žen a 17 dětí. Muži byli popraveni, ženy převezeny do koncentračních táborů, děti poslány na převýchovu.