Ve velkém od vojáků nakupují i firmy obchodující se zbraněmi. Města a obce dostávají většinou bezúplatně do své správy areály bývalých kasáren, jejichž prostory poté pronajímají ke komerčnímu využití. Zkrátka nepřijdou ale ani jednotlivci, kteří si mohou koupit nefunkční zbraně do sbírek. Jako poslední hit se armáda začala zbavovat pohraničních bunkrů.

Podle Jana Pejška z tiskového odboru ministerstva obrany armáda již nepotřebuje okolo dvou tisíc objektů, jejichž účetní hodnota je více než 45 miliard korun. Jde hlavně o kasárna, sklady, letiště. "Dvě třetiny tohoto majetku byly již převedeny - většinou bezúplatně - na nové vlastníky," řekl Pejšek Právu.

V některých případech ale obce nechtějí objekty ani bezúplatně. "Problémem je ekologická zátěž, kterou musí obce zlikvidovat na vlastní útraty," uvedl Pejšek. Nejčastěji jde o bývalé sklady pohonných hmot.

Prodali asi 15 procent

Nepotřebný majetek armáda nejdříve nabízí obcím a městům. Teprve pokud neprojeví zájem, pokouší se majetek prodat. Podle Pejška se to děje asi v 15 procentech případů.

Největší vlna odchodů armády z českých a moravských měst již přešla, přesto ministerstvo obrany počítá s tím, že do roku 2012 vyřadí ze svého majetku dalších více než 200 nemovitostí v celkové účetní hodnotě asi 10 miliard.

Příští rok se vojáci budou chtít zbavit například kasáren Jana Žižky v Českých Budějovicích nebo kasáren v Jaroměři, rok na to skladů v Praze-Ruzyni, budovy Invalidovny v pražském Karlíně nebo kasáren TGM v Pardubicích.

Rusko tlačí ceny dolů

Kromě budov a pozemků armáda prodává i velkou část svého arzenálu a vozového parku, který zdědila po dvousettisícové armádě ČSSR. V posledních třech letech se tak zbavila majetku asi za 600 miliónů korun. Šlo hlavně o vysloužilá auta a náklaďáky, střelné zbraně, tanky, děla, vrtulníky, stíhačky, výstrojní materiál, ženijní a zdravotní materiál.

Použitelné zbraně může odkoupit pouze firma s licencí pro obchodování s vojenským materiálem. Podle šéfa Asociace obranného průmyslu Jiřího Hynka je v ČR asi 150 firem, které tuto licenci vlastní. "Ty kupují vojenský materiál, protože věří, že se jim ho podaří ještě někde se ziskem prodat," řekl Právu.

Podle něj jsou ještě teritoria, kde je o starší zbraně zájem. Před nedávnem se málem uskutečnil prodej starých českých samopalů do Afghánistánu. Tamní armáda ale nakonec nakoupila nové.

Ceny starých zbraní jsou podle Hynka nízké. "Tlačí je dolů velká nabídka z Ruska," poznamenal. Zbraně, ale již nepoužitelné, kupují i sběratelé. Jsou to buď střelné zbraně nebo auta, najdou se i nadšenci, kteří si pořídí transportér či tank. "Poptávka je i mezi filmaři," podotkl Hynek.

Řopík jako chalupu

Nadšenci nebo netradiční chalupáři si budou v nejbližší době moci pořídit jeden z armádních bunkrů, které byly postaveny hlavně podél severní hranice před druhou světovou válkou jako hráz proti nacistickému Německu.

"V ČR se nachází asi 200 těžkých a 7000 lehkých objektů (tzv. řopíků) předválečných opevnění. Jsou na území všech krajů s výjimkou Středočeského a hlavního města Prahy," řekl Pejšek Právu. Dodal, že armáda s nimi pro potřeby obrany republiky již nepočítá a bude je chtít darovat nebo prodat.

Ministerstvo obrany si ponechá jen některé větší komplexy. "Je to např. seismická stanice Polom, dělostřelecká tvrz Adam nebo objekt těžkého opevnění v Háji ve Slezsku," vypočítal.

Armáda řeší společně s kraji majetkoprávní poměry okolo bunkrů. "Vzhledem k době výstavby a tehdejšímu utajení většinou nejsou zapsány v katastrálních mapách," uvedl Pejšek. Ministerstvo obrany postupně objekty zaměřuje a nechává vložit do katastru. Nejdál jsou v tomto ohledu na jižní Moravě, práce rychle postupují i na severní Moravě a na Pardubicku.

Cenu určí znalec

Armáda upřednostní bezúplatný převod na majitele pozemku, kde bunkr stojí, ale nebude ani bránit odprodeji do soukromých rukou. Přednost budou mít registrované spolky a sdružení vojenských historiků a nadšenců, kteří hlavně ve východních Čechách mnoho srubů a pevností udržují a dokonce zpřístupňují veřejnosti.

"Jejich práce při udržování vojenských historických tradic si velice vážíme," řekl Pejšek. Koupit si svůj řopík budou možná moci i dva bezdomovci v Opavě v Moravskoslezském kraji, kteří jeden z bunkrů dlouhodobě obývají.

Podle mluvčího ministerstva obrany Andreje Čírtka mají někteří armádní nadšenci až enormní zájem bunkry vlastnit. Ceny opevnění budou podle Pejška záviset na velikosti objektu a lokalitě. "Budou stanoveny ve výši znaleckého posudku, který zohlední parametry stavby, její umístění, zachovalost, dostupnost, prodejnost, možnosti napojení na inženýrské sítě, apod.," poznamenal.

Někde budou mít o bunkry zájem i obce. Již dnes například v Olešnici v Orlických horách provozují naučnou stezku okolo opevnění. Podle ředitele Vojenského historického ústavu Aleše Knížka není provoz řopíku, srubu či tvrze levnou záležitostí. "Pokud v tom chcete dělat expozici, tak musíte počítat s velkou vlhkostí a s neustálým osvětlením, většina objektů není také v dobrém stavu," podotkl.