„K dnešnímu dni to je 995 800 stažení, milionu bychom měli dosáhnout do začátku příštího týdne,“ řekl Právu autor aplikace Filip Maleňák.

Předností aplikace je to, že při zavolání na tísňovou linku 155 vidí operátor díky lokalizaci telefonu přesnou polohu volajícího. To může zachránit život třeba lidem na horách nebo v lese, kde lze jinak aktuální polohu popsat jen těžko.

„Aplikace Záchranka je jednou z nejdůležitějších inovací v prostředí přednemocniční neodkladné péče za poslední roky, a to především z důvodu přesné lokalizace volajícího v terénu. Jen za letošní rok a jen na území Prahy evidujeme téměř tři stovky událostí, při kterých byly údaje z aplikace Záchranka využity pro lokalizaci postiženého,“ řekla Právu mluvčí Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy Jana Poštová.

Bližší spolupráci připravují i nemocnice. „Vidíme v tom velký potenciál, budeme se bavit o tom, jak to propojit,“ řekla Právu Lenka Holá, mluvčí Penta Hospitals, která provozuje třeba nemocnici ve Vrchlabí.

Využití i v zahraničí

Aplikace, kterou podporuje Nadace Vodafone, spolupracuje podle mediální zástupkyně Kláry Majíčkové s 15 záchrannými službami, sedmi horskými službami a 16 vodními záchrannými službami. „Navíc fungujeme celoplošně v Rakousku a na slovenských horách. Na podzim přibude ještě Maďarsko,“ řekla Právu Majíčková.

Program podle ní denně využije k přivolání pomoci přibližně 50 lidí. Od března 2016, kdy byla aplikace spuštěna, bylo přes aplikaci přijato asi 30 tisíc tísňových volání. Aplikaci často využívají sportovci a aktivní lidé, kteří se zraní v terénu. „To ale neznamená, že by ji nevyužívali lidé ve městech, ba naopak. Známe i případ, kdy dítě pomocí aplikace zavolalo pomoc babičce doma. Důležitou skupinou jsou pro nás také neslyšící a nevidomí uživatelé, řidiči a cyklisté,“ řekla.

Pomoci se tak dostalo třeba zraněnému běžkaři z Německa na hranicích na Šumavě. „Češi přivolali pomoc turistovi, který se marně snažil dovolat na svou domovskou záchranku, navíc nevěděl, kde je. Aplikace okamžitě pomohla a čeští záchranáři byli na místě za pár minut,“ popsala Majíčková.

„Významným pomocníkem bylo i to, že aplikace nejenže zalarmovala zdravotnickou záchrannou službu, která na místo vyslala posádku, ale automaticky také členy horské služby v dané oblasti. Ti pak poskytli zraněnému ošetření a dopravili jej na místo, kam mohla dojet posádka záchranky. Obě složky tak dostaly informaci ve stejný čas a odpadlo tak zdlouhavé předávání a vysvětlování,“ dodala Majíčková.

Zdravotní údaje jsou jen orientační

Do aplikace je možné zadat i zdravotní údaje. Lidé ale musí počítat s tím, že je po nich lékaři na příjmu budou chtít znovu sdělit. „Co se týče zdravotních údajů, které volající mohou zadat do svého profilu, jde o nadstavbovou funkci, jež slouží pro orientaci operátora a je využívána hlavně tehdy, když není možné hovořit přímo s postiženým,“ uvedla Poštová. Až v 80 procentech případů ale podle ní nevolá přímo postižený, nýbrž někdo jiný, třeba svědek kolapsu nebo dopravní nehody, a proto není možné tato data paušálně přijmout.

„Navíc samozřejmě není zaručeno ani to, že jsou informace, byť zadané samotným uživatelem, správné a také pravidelně aktualizované. Z uvedených důvodů se zdravotnická data z aplikace Záchranka automaticky nikam dál nepřenášejí. Ke každému výjezdu záchranné služby nicméně existuje zdravotnická dokumentace, která se předává spolu s pacientem.

Z praxe ale víme, že i tyto údaje bývají v nemocnici při příjmu ověřovány a upřesňovány se zřetelem na některé detaily, které mohou být v každém konkrétním individuálním případě trochu rozdílné,“ vysvětlila.