Agrární komora chce zamezit ztrátám na zvěři při zemědělských pracích. Rozvíjí proto spolupráci se zemědělci, myslivci a Jihočeskou univerzitou, aby se zúčastnění i v návaznosti na aplikaci Senoseč online lépe naučili, jak plašit srnčata a drobnou zvěř z porostů, když do nich vjíždějí sekačky.

„Letos poprvé jsme oslovili ministerstvo zemědělství, protože v Jihočeském kraji máme nadprůměrné stavy srnčí zvěře, tak o to důležitější je dělat prevenci,” řekla ve středu ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná. Univerzita loni prozkoumala 250 hektarů.

Vynést, případně vyplašit

Škola dělá tuto prevenci čtyři roky. Dron s termokamerou stoupá do výšky 80 metrů. Jakmile najde zahřáté místo, klesá níž a buď tam zvíře je, nebo je tam místo zvané záleh. Prevenci s drony dělají dobrovolníci tři týdny v roce, najdou kolem 70 kusů nehybných srnčat.

„Při jednom náletu pozemku je to 35 hektarů denně a vynášíme okolo 15 nehybných srnčat. Když naklesáme na záleh, jsou tam další kusy, které utečou, plus zajíci a bažanti, ty plašíme, aby byli před sekačkou ve střehu a pak případně utekli,” řekl Jakub Polenský ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity, pilot dronu. Prevenci dělá ve volném čase.

Když s pomocí termovize objeví srnče, zvíře vynesou, případně ho vyplaší.

Když s pomocí termovize objeví srnče, zvíře vynesou, případně ho vyplaší.

FOTO: Václav Pancer, ČTK

Na monitorování zvěře jsou i pachové, zvukové či optické plašiče. Podle Štastné je také důležité, aby zemědělci sekali od prostřední části.

Jihočeská univerzita dělá prevenci čtyři roky. Při senosečích v ČR ročně zahyne 50 000 až 60 000 srnčat.

Jihočeská univerzita dělá prevenci čtyři roky. Při senosečích v ČR ročně zahyne 50 000 až 60 000 srnčat.

FOTO: Václav Pancer, ČTK

Myslivci říkají, že dron s termovizí je jediný efektivní způsob při záchraně srnčat před senosečemi. Jan Ženčuch z honebního společenstva Lišov – Levín řekl, že zkoušeli i jiné metody jako procházení s loveckými psy nebo plašiče. „Ale nikdy to nebyl tak stoprocentní výsledek jako s dronem s termokamerou,” řekl Ženčuch.

Dobrovolníci pátrali 12. června 2019 pomocí dronů s termovizí po srnčatech na loukách u Ortvínovic na Českobudějovicku.

Dobrovolníci pátrali 12. června 2019 pomocí dronů s termovizí po srnčatech na loukách u Ortvínovic na Českobudějovicku.

FOTO: Václav Pancer, ČTK

Když v zálehu leží srnče, dobrovolník ho odnese do bezpečí. Musí mít rukavice, dlouhý oděv, aby na zvíře nepřenesl pach, i čerstvě natrhanou trávu. „Když srna klade srnče do porostu, nechává ho v prvních dnech ležet na stejném zálehu, chodí ho kojit. Záleh opouští, aby srnče bylo v bezpečném prostoru, aby ho kvůli dospělému kusu nevyčichali dravci a další predátoři. Srnče nemá prvních 14 dní života žádnou pachovou stopu,” řekl Polenský.