„Chystáme exekuční novelu, která se projednává na legislativní radě vlády. Marné exekuce by se zastavovaly po třech letech v případech, kdy se nepodaří vůbec nic vymoci nebo se nezjistí majetek, z něhož by šlo nároky věřitelů uspokojit. Věřitelé by povinně hradili exekutorům zálohy na náklady vymáhání,“ informovala v rámci Stálé konference českého práva (SKČP) ředitelka legislativy ministerstva Pavla Belloňová.

Podle ní chce ministerstvo zavést princip, aby jednoho dlužníka řešil jen jeden exekutor. Má to být opatření, k němuž by se směřovalo postupně. Ale nebude to organizačně zase až tak jednoduché.

Průměrný dlužník loni na jistině dlužil celkem přes 360 tisíc korun

„Nové exekuce zahájené po účinnosti opatření by se měly koncentrovat k prvnímu exekutorovi, který povinného začne řešit. Staré exekuce by se koncentrovaly k exekutorovi, který je nejblíže k dlužníkovi, v daném obvodu,“ vysvětlila Belloňová. V podstatě by se jednalo o tzv. teritorialitu, kdy by si už věřitel nemohl exekutora vybírat.

Belloňová dodala, že je snaha „zpřístupnit oddlužení poctivým dlužníkům, jestliže do tří let splatí alespoň 60 procent pohledávek nezajištěným věřitelům“. „Musí vynaložit veškeré úsilí, aby se poctivě snažili splatit část svých závazků,“ podotkla.

Dluhy dětí přejdou na rodiče. Sněmovna to v prvním čtení podpořila
V osobním bankrotu bylo loni v Česku 114 tisíc lidí, blíží se nová pravidla

Podle předsedy lidovců Marka Výborného nelze z černé jízdy udělat všemi prostředky vymáhané desetitisícové částky, ale na druhou stranu vymáhání pohledávek má zůstat na bedrech exekutorů.

„Dlužníci mají být společností stigmatizováni. Nemravné sankce z nesplacení půjček, často vyšší než původní částka, legalizované směnkami a rozhodčími doložkami se ale staly synonymem pro lichvu a stigmatizovalo to věřitele. Soudy nestíhají přezkoumávat rozhodčí nálezy ani zastavování exekucí,“ shrnul na sympoziu Výborný.

Převedení dluhů dětí na rodiče

Naznačil možnost, že v parlamentu vznikne snaha plošně zastavit exekuce spuštěné na základě rozhodčích doložek. V soudní praxi se to už běžně děje. Dluh jako takový sice soudy neoznačují za neplatný, ale exekuce spuštěné na základě rozhodčích doložek ano.

„Stát nebude moci tolerovat průmysl malých pohledávek. Náklady na vymáhání musejí mít svůj limit a žádné zkratky v tom neexistují,“ prohlásil Výborný. Prezident Exekutorské komory Vladimír Plášil dodal, že je třeba zastavit exekuce na děti a mladistvé, což předpokládá novela občanského zákoníku, kterou minulý týden v prvním čtení podpořila Sněmovna. Podle novely by peněžité dluhy dětí mladších 15 let přecházely na jejich rodiče nebo na lidi, kteří je mají v péči.

Podle Plášila by ale měla být zachována praxe soukromých soudních exekutorů. Upozornil, že je má více než polovina států v Evropě.

Prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk k tomu dodal, že v oblasti exekucí a insolvencí bylo v krátké době přijato více než 50 legislativních změn a taková „překotnost nic dobrého nepřináší“.

Exekuce kosí i seniory, zkrácený důchod má už přes 90 tisíc Čechů
Maláčová: Nezákonné exekuce důchodců řeším nad rámec svých povinností, soudy nekonají

Šéfka Asociace inkasních agentur Jana Tatýrková doplnila: „Bylo by mnohem účelnější zaměřit se na fázi, kdy se problémy s dluhy dají řešit rychleji a levněji než přes soudy.“ Tatýrková už několik let prosazuje, aby náklady na vymáhání byly zákonem ohraničeny i u mimosoudního inkasa, protože mnozí vymahači z dlužníků dolují neúměrné částky navíc.

Přitom včasnější přiměřené vymáhání ještě před tím, než jde pohledávka k soudu, zvyšuje šanci, že se dlužník tolik nezadluží a věřitelé dostanou více.

Systém je ale stále nastaven tak, že u vymáhání se nejdříve splácejí úroky, pokuty, právní náklady, které však mnohdy i více než dvojnásobně přesahují původní dluh, jistinu.

Exekuce v ČR
Průměrný věk povinného v exekuci byl loni 45 let.
Jedna osoba měla v průměru necelých šest exekučních řízení.
Průměrná vymáhaná částka na jistině u jedné exekuce přesáhla 63 tisíc korun plus náklady.
Průměrný dlužník tak na jistině dlužil celkem přes 360 tisíc korun.
Nejvyšší podíl osob v exekuci je v Ústeckém (15 %) a Moravskoslezském kraji (13 %).
Nejméně povinných je v kraji Zlínském (3 %) a na Vysočině (3 %).
Za loňský rok byla zahájena exekuční řízení vůči 821 337 osobám.
V centrální evidenci exekucí je k loňsku celkem 4 679 186 exekucí.
Zdroj: Exekutorská komora