Řekl jste před novináři, že Česko v mezinárodním srovnání není země, kde by byla zrovna malá nehodovost. Opravdu jsme na tom pořád tak špatně?

Budeme-li se porovnávat s vyspělými státy, tak v rámci EU jsme na 21. místě z hlediska počtu usmrcených osob do třiceti dnů po dopravní nehodě na milion obyvatel. Za nejbezpečnější se považují zejména severské státy, Velká Británie a Nizozemsko.

Tomáš Lerch

Šéf dopravní policie Tomáš Lerch

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Čeští řidiči si ale v provozu stěžují na to, jak agresivně tady jezdí někteří cizinci, například šoféři z Polska. Takže asi situace na našich cestách není daná jen tím, jak jezdí domácí. Jak to vidíte?

Nečiníme rozdíly v tom, koho kontrolujeme. Jsme ovšem tranzitní zemí, a to rovněž vedeme v patrnosti. Právě tranzitní doprava výrazně navyšuje intenzitu provozu a činí velké problémy nejen na dálnicích, ale i dalších páteřních komunikacích. Na rozdíl od tuzemských řidičů, jejichž chování se snažíme ovlivnit zejména preventivními nástroji, můžeme v případě zahraničních řidičů využívat pouze účinné represivní nástroje v mezích zákona.

Na druhou stranu není důvodem řady nehod stav našich silnic, hlavně těch menších? Například když kolo „chytí“ zhroucená krajnice nebo velká díra. V hlášeních a statistikách se pak často uvádí, že řidič nepřizpůsobil svou jízdu stavu vozovky…

Výzkumy říkají, že z 60 procent má na míru následků nehody vliv účastník provozu, z deseti procent stav vozidla, a z 30 procent může ovlivnit příčinu či následek dopravní nehody právě stav komunikace. Jen loni naši dopravní inženýři poslali správcům komunikací přes 15 tisíc podnětů na odstranění závad. V drtivé většině to bylo na dopravním značení, ale byly tam i ty věci, co naznačujete. K závažné nehodě může totiž skutečně přispět například i absence kvalitního vodorovného značení.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek stavu některých českých silnic v zimě

FOTO: Výtluky.cz

Dopravní policisté se v rámci výkonu služby zaměřují nejen na chování účastníků silničního provozu, ale také na dopravně technický stav komunikace. Pokud identifikují závadu na pozemní komunikaci, tak na to upozorňují správce. Všichni dopravní inženýři Policie České republiky procházejí i kurzem auditora bezpečnosti pozemních komunikací.

Jen loni oznámily dopravně inženýrské úseky správcům komunikací 650 rizikových míst, kde navrhují nápravná opatření. Dopravní inženýři také posuzují místa všech dopravních nehod se smrtelnými následky. Zjištěné nedostatky opět předávají dotčeným správcům komunikací.

Někteří řidiči i experti opakují, že je v našich městech přeznačkováno. Působí už opravdu divně, když na cyklostezce je v jednom místě roj značek o začátku a konci, a znovu začátku této cesty. Jako by se z cest a k nim příslušných vyhlášek vytrácel selský rozum a také tradiční pravidlo pravé ruky. Co si o tom myslíte?

Je pravdou, že jsou místa, kde značky svůj účel neplní a mohou účastníky dezorientovat. Typicky u cyklostezek. Konkrétně toto opatření je určené zákonem a vyhláškou, které jsou v gesci ministerstva dopravy. Dopravní policie ovšem také dává návrhy na odstranění dopravního značení tam, kde usoudíme, že dopravní značka je neopodstatněná nebo neúčelná. Chceme ve spolupráci s kraji vyčistit silnice od nadbytečných značek. Na to už je připraven společný projekt s Platformou Vize 0 pod názvem Čisté silnice.

V zastavěných obytných oblastech je vhodné se začít vracet k obecné úpravě provozu, tzn. přednosti zprava, což se již na mnoha místech děje. Ovšem aby tato úprava provozu nebyla nebezpečná, je mnohdy nutné současně realizovat i stavební úpravu křižovatky, aby tato svým uspořádáním nebudila v řidiči falešný pocit jízdy po hlavní pozemní komunikaci. U každé křižovatky pak musí řidič přirozeně zpomalit.

Řidiči si v poslední době navykli, že vše upravují dopravní značky, ale nemusí to tak být všude. Za ta léta mnozí pozapomněli na obecnou úpravu přednosti zprava.

Nerozumím betonovým blokům na některých přechodech pro chodce opatřených ještě značkou se šipkou. Mají chodce chránit, mají silnici v daném místě zúžit a přinutit auta zpomalit, jenže jsou situace, kdy tam stojí člověk a za tím blokem a značkou ani není pořádně vidět, a už vůbec ne proti slunci. Například na Náchodské ulici v Horních Počernicích ho po několika letech nakonec nahradili vodorovným značením, šikmými pruhy. Nejsou bloky spíše nebezpečné?

Skutečně platí, že když řidiči vjíždí do užšího místa, tak automaticky zpomalují, na druhou stranu by technický prvek neměl odvádět pozornost, bránit výhledu, či dokonce tvořit překážku silničního provozu.

Betonové bloky slouží zpravidla jako provizorní náhrada stavebních úprav, které by měly být v těchto místech realizovány z důvodu zajištění bezpečnosti chodců. Tyto bloky by neměly být rozhodně v provedení a umístění takovém, aby zakrývaly chodce včetně dětí.

Vymezení bezpečného prostoru pro chodce s využitím pouze vodorovného značení nezaručuje takovou bezpečnost chodců jako správně navržené stavební úpravy. Pozemní komunikace by měly být upravené tak, aby řidiči intuitivně vnímali usměrnění provozu.

Ilustrační foto

Ostrůvek na přechodu pro chodce

FOTO: Jaroslav Soukup, Novinky

V případě tzv. ostrůvků se musejí ty situace posuzovat vždy individuálně. Využívají se už i nižší ostrůvky nebo zelené plastové sloupky k vynucení tzv. dopravního stínu. Pořád hlavně platí, že je to o účastnicích silničního provozu, jak základní pravidla dodržují. A to se netýká jen řidičů, ale i chodců a cyklistů.

Setkal jsem se už několikrát s tím, že když řidič vystoupí z auta, nebo jen projede s otevřeným okénkem, tak se za ním táhne vůně marihuany. Je policie schopná zachytávat nejen ty řidiče, kteří si dali jedno pivo, ale i zdrogované?

Kontrola dodržování zákazu řízení vozidla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky je dlouhodobou prioritou policie. To se také odráží na statistice, kdy roste počet zachycených řidičů, kteří jsou pod vlivem drog.

Loni mírně narostl i počet dopravních nehod zaviněných vlivem drog, bohužel se však výrazně zvýšily tragické následky těchto dopravních nehod. Každá hlídka je už dnes vybavena testerem na drogy.

U alkoholu stále platí, že každá silniční kontrola je spojena s dechovou zkouškou. U návykových látek je to na základě důvodného podezření. Policisté jsou školení na to, jak poznat, že řidič je pod vlivem nějaké látky. Testerů máme dostatek a každodenně je používáme.

Někteří filutové prostě odmítnou dýchat. Na to mají stále právo?

Pokud řidič odmítne orientační vyšetření na přítomnost alkoholu, je následně vyzván, aby se podrobil odbornému lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu. Odmítne-li, hrozí mu nejvyšší sankce dle zákona o silničním provozu, a to 25 až 50 tisíc korun, až dvouletý zákaz činnosti a sedm trestných bodů.