Méně než třetina voličů přišla také v Chorvatsku (účast 29,65 procenta), v Bulharsku (30,83) a v Portugalsku (31,01).

Větší zájem než v Česku byl i ve Velké Británii, která se chystá EU opustit a kde se volilo jen kvůli odkladu brexitu. Přišlo tam 37 procent voličů.

Nejvyšší účast byla naopak v Belgii, kde přišlo 89 procent voličů, či v Lucembursku (84,1). V Belgii, Bulharsku, Lucembursku, na Kypru a v Řecku je ovšem hlasování povinné.

Slušná účast byla také na Maltě (72,6), v Dánsku (66), ve Španělsku (64,32) nebo v Německu (61,5).

Obecně patřily letošní volby v Evropské unii k těm navštěvovanějším, přišlo nejvyšší procento od poloviny 90. let.

Vývoj celkové volební účasti v EU

Vývoj celkové volební účasti v EU

FOTO: David Ryneš, Novinky

Z porovnání dat o volební účasti vycházejí jako pro Čechy nejatraktivnější volby do Poslanecké sněmovny spolu s prezidentskými, následují komunální volby, volby krajské a až pak jsou eurovolby.

Nízká účast bývá i při senátních volbách, tam lze však data těžko porovnávat, protože nehlasují všichni voliči – horní komora se obměňuje vždy po částech.

Vývoj volební účasti

Vývoj volební účasti v České republice

FOTO: David Ryneš, Novinky

Volební účast v jednotlivých zemích EU v procentech
zeměrok 2014rok 2019
Belgie89,6489,00
Bulharsko35,8430,83
Česká republika18,2028,72
Dánsko56,3266,00
Estonsko36,5237,60
Finsko39,1040,70
Francie42,4350,97
Chorvatsko25,2429,65
Irsko52,4449,30
Itálie57,2256,09
Kypr43,9744,99
Litva47,3552,88
Lotyšsko30,2433,60
Lucembursko85,5584,10
Maďarsko28,9743,36
Malta74,8072,60
Německo48,1061,50
Nizozemsko37,3241,80
Polsko23,8343,00
Portugalsko33,6731,01
Rakousko45,3959,30
Rumunsko32,4449,02
Řecko59,9757,86
Slovensko13,0522,74
Slovinsko24,5528,29
Španělsko43,8164,32
Švédsko51,0753,30
Velká Británie35,6037,00