Z nanovláken a mikrovláken se jim ve spolupráci s americkým centrem pro výzkum rakoviny podařilo vyvinout umělý lidský orgán, brzlík. Vědecký tým věří, že by po voperování mohl vrátit imunitu lidem s AIDS nebo leukémií.

„Vyvinuli jsme unikátní materiál, který je vytvořený tak, aby svou strukturou co nejvíce odpovídal přírodní mezibuněčné hmotě a maximálně tak stimuloval buňky k růstu,“ říká Jakub Erben, doktorand fakulty textilní TUL, který už za nápad s umělým brzlíkem získal prestižní mezinárodní cenu Théophila Legranda pro mladé vědecké talenty v oblasti textilu.

Konec AIDS? Přenášení viru HIV zastaveno

Lidský brzlík produkuje specifický druh bílých krvinek, které jsou důležitou složkou imunitního systému a umí tělo zbavit buněk napadených virem, parazitem i nádorem. U lidí s AIDS či některými druhy rakoviny bývá ale nepřirozeně zničen v souvislosti s destrukcí kostní dřeně při ozařování.

Pěstování kmenových buněk

Vědci teď usilují o to, aby umělý brzlík důležitou úlohu v imunitním systému převzal. „Nemůžeme zatím říci, že když voperujeme pacientovi do těla vytvořený brzlík, bude mít jeho organismus stoprocentní imunitu, ale děláme vše proto, abychom se tomuto stavu co nejvíce přiblížili,“ tvrdí Erben.

Jeho tým v Liberci zatím vyvíjí takzvané scaffoldy, speciální tkáňové nosiče. Ty posílá do New Yorku do Sloanova a Ketteringova centra pro výzkum rakoviny, které patří mezi tři nejvýznamnější světová centra v oblasti léčby této nemoci.

„Na zmíněných scaffoldech američtí vědci pěstují kmenové buňky do takové podoby, která je zjednodušenou verzí původního lidského brzlíku, s podobnou mikroanatomií a stejnou funkcí,“ popsala mluvčí liberecké univerzity Barbora Jónová.

Podle ní se liberecká tkáň zatím testuje převážně na myších s myšími kmenovými buňkami. „Použitelných lidských kmenových buněk schopných vytvořit brzlík je pro vědu k dispozici jen velmi omezené množství. Výsledky získané na laboratorních myších jsou ale velmi dobré,“ zmínila mluvčí. Výzkum bude ještě pokračovat.