„Letos se to povedlo,“ uvedl pro Právo meteorolog a pozorovatel přírody Rudolf Kovařík. Nestává se mu každý rok, aby zároveň prováděl v části obce ležící nad 725 metrů nad mořem měření vodní hodnoty sněhu a na druhé straně vsi sledoval všechny fáze rozkvetlé olše, lísky či podbělu.

Rozkvetly již petrklíče, sněženky a začínají narcisy. „Kvete to na všech zahrádkách, které jsou směřované na jižní stranu,“ řekl Kovařík.

Přes týden bude chladno a zataženo, oteplí se až na víkend

V centru Šindelové začala na zahradách růst i jarní tráva. „Kdo má uhrabáno, má tam již tři čtyři centimetry trávy. Je to docela příjemný pohled. Jaro už prostě je vidět i tady,“ podotkl Kovařík s tím, že ptáci se už stačili vrátit z jižních krajin. Špaček na začátku března, což bylo asi o pět dnů později, než je v Šindelové obvyklé.

„Odletěli havrani a přiletěly kachny. Dokonce jsem viděl minulý týden v pátek a v sobotu čápa černého. Ten se ale tady jen zastavil, prošel se po loukách a zase letěl pryč,“ konstatoval meteorolog.

Většina skiareálů bude v provozu až do konce března

Divoká zvířata v Krušných horách s nástupem jara v nižších polohách již podle Kovaříka nepotřebují dokrmovat. „Do poslední chvíle, tedy do poloviny března, jsme nejenom my, ale i chataři přikrmovali. Zvěř chodila pořád, ale teď už je zpět v lesích,“ uvedl.

Letos méně klíšťat

Nástup jara má i svou nepříjemnou stránku, začne období klíšťat. „Jakmile se teplota dostane na jižních stráních nad pět stupňů, klíště, které má termoregulaci upravenou jako moucha, se začne pohybovat. Jakmile ale nastanou ranní mrazíky, ztuhne. Nemá totiž krev jako savci. Proto má tu možnost ztuhnout a zase ožít třeba tisíckrát, když mu to dovolí čas,“ popsal Kovařík s tím, že by klíšťata letos však neměla řádit jako v minulých letech.

„Díky suchu v loňském roce se jejich populace snížila o dvacet procent. Nikoliv zima, ta na ně nemá vliv, ale loňské léto je příčinou,“ dodal.

Klíšťata nakazila o 40 procent víc lidí než loni

Olše a lísky, co se týká pylů, kvetou podle Kovaříka v normě. „Letos lze ne vědecky, ale lidsky vydedukovat, že nebude tak úděsná pylová sezona jako vloni, kdy se potkalo kvetení smrků a borovic,“ uvedl pozorovatel přírody, který připomněl, že smrky kvetou jednou za šest sedm let a borovice v intervalu ještě o dva roky delším. Právě vloni se ale u velké části lesního porostu periody potkaly.

„Teplo přišlo najednou, takže rozkvetly všechny polohy nadmořské výšky. To se nebude letos opakovat. Protože vloni odkvetlo velké procento smrků a borovic, letos tolik kvést nebudou. Záplava žlutého pylu nás tak nečeká,“ dodal Kovařík.