Ty mají na patnáct let dopředu stanovit jasná pravidla, jak se lidé mají v šumavských lesích chovat i jak v nich hospodařit. Podle správců parku je tento krok nutný, protože od roku 2012 Šumava žádný plán péče nemá.

Přes sedmdesát připomínek podali místní lidé. Ti většinou chtějí, aby jejich nemovitosti byly zařazeny do takzvané zóny kulturní krajiny, ve které platí nejmírnější režim pro ochranu přírody. Rada národního parku už 5. dubna změny projedná.

Ředitel šumavského parku řešil změny zón s celkem šestnácti šumavskými obcemi. „Poslali jsme několik připomínek a bylo nám přislíbeno, že budou řešeny. Týkaly se například toho, aby se zpřístupnila klidová území od 15. července do konce listopadu,“ uvedl starosta Horské Kvildy Jaromír Chval (nez.).

Čtyři zóny místo tří

A většině požadavků prý správa parku vyhoví. „Připomínky jsou akceptovatelné a budou zahrnuty do návrhu zonace,“ potvrdil v pátek Jan Dvořák, mluvčí Národního parku Šumava.

Šumavský park se rozkládá na více než 680 kilometrech čtverečních. Návrh má nově rozčleňovat čtyři zóny, dosud byly jen tři. Správci parku počítají s tím, že do takzvané zóny přírodní, kde platí nejpřísnější režim a nezasahuje se v ní, bude spadat asi 27 procent plochy.

O něco menší rozlohu by měla mít také zóna přírodě blízká, ve které se bude zasahovat minimálně, a to například jen proti kůrovci. Dalších asi 48 procent plochy má být v režimu takzvané zóny soustředěné péče, kde se bude mimo jiné smět těžit dřevo a zemědělci budou moci na svých polích či loukách hospodařit. Poslední a novou zónou s nejmírnějším režimem pro ochranu přírody je kulturní krajina.

„Připomínky v příštím týdnu probereme a představíme také aktualizovaný návrh zonace. Po jednání rady šumavského parku pošleme návrh zonace na ministerstvo životního prostředí, kde začne další proces projednávání. Půjde to do meziresortního připomínkování a celý proces ukončí ministerstvo životního prostředí vyhláškou,“ uzavřel Dvořák s tím, že nová zonace by mohla začít platit ještě v letošním roce.