Článek
Žena nejprve se svým nárokem uspěla u domažlického okresního soudu, který ji na dvě děti zdvihl dohromady alimenty z pěti na devět tisíc korun. Soud zdůraznil, že deklarovaný otcův příjem nemusí odpovídat realitě, pozastavil se i nad tím, že muž náhle ukončil podnikání, firmu přepsal na bývalého zaměstnance a obratem se u něj nechal zaměstnat. Soud zohlednil také otcovu zálibu v hazardu. Odvolací krajský soud v Plzni ale vyhověl otcově námitce a výživné zvýšil jen o pár stokorun.
Matka se poté obrátila na ÚS a senát se soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou jí dal za pravdu. „Soud je povinen vycházet při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného rodiče nejen z fakticity jeho příjmů a jeho reálných majetkových poměrů, ale také z potenciality příjmů,“ zdůraznil Jirsa.
„Jak přiléhavě uvedl soud prvního stupně, je-li otec schopen vynakládat statisícové částky na svoji hazardní zábavu, je v jeho schopnostech platit i zvýšené výživné – v duchu zásady potenciality,“ upozornil Jirsa.
Soudy mohou zvážit vyšetření psychického stavu
ÚS také jedním dechem dodal, že pokud je u některého z rodičů podezření na závislost, a nezáleží na tom, zda se jedná o alkohol či hazardní hry, je potřeba zasáhnout. „Z pohledu ÚS je v případě podezření, že je rodič stižen jakoukoliv formou závislosti, namístě, aby soud rozhodující o péči a výživě nezletilého dítěte zvážil psychiatrické vyšetření postiženého rodiče, které by případně bylo prvním krokem k léčení,“ poznamenal Jirsa.
„Diagnostika závislosti i snaha se jí zbavit totiž může mít vliv jak na určení rozsahu styku rodiče s nezletilým dítětem, tak i na určení výše výživného. Není v zájmu nezletilého dítěte ani přicházet do kontaktu se závislostí, ani nést důsledky bezdůvodného snižování majetku rodiče,“ konstatoval Jirsa.
Případ se nyní vrací k plzeňskému soudu, který bude při svém rozhodování vázán názorem ÚS.