České zdravotnictví se podle řady expertů nachází v předkolapsovém stavu: prognózy varují, že už v ČR mohou chybět tisíce lékařů.

„Populace stárne a přibývá seniorů, kteří potřebují lékařskou péči. Totéž se ale týká i lékařů a zdravotnického personálu,“ řekl na nedávné debatě o stavu českého zdravotnictví ministr Adam Vojtěch (ANO).

Stát podle něj chce lékaře a zdravotní sestry motivovat nejen finančně, na jaře spustí rovněž mediální kampaň, která by měla motivovat mladé lidi, aby šli studovat zdravotní obory. Zájem o ně totiž mezi mládeží dlouhodobě klesá.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch

FOTO: Milan Malíček, Právo

Náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová připomněla, že resort pošle v rámci stabilizace zdravotnictví sedm miliard lékařským fakultám, aby mohly o 15 procent navýšit kapacitu. Na lékařských fakultách dnes každoročně absolvuje zhruba 1300 studentů, ne všichni však míří do nemocnic a ordinací.

Dotace bydlení místo výsluh

Ministerstvo zvažovalo také výsluhy zdravotním sestrám, podobně jako dostávají zaměstnanci v bezpečnostních složkách. Tento návrh však odmítlo ministerstvo financí, nově tedy resorty debatují o tom, že by sestrám přispívaly na bydlení, ve hře je 6000 korun měsíčně od roku 2020.

Podle Šteflové ale resort zdravotnictví i přes odmítavý postoj financí stále zvažuje, jak výsluhy pro sestry vrátit do hry. „Možností je spousta, například by mohly jít přímo přes zaměstnavatele,“ řekla. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška by takové opatření stálo státní kasu zhruba 2,5 miliardy ročně.

V českém zdravotnictví pracuje přibližně 260 tisíc lidí. Zdravotních sester je v ČR přibližně 80 tisíc. Průměrný plat zdravotní sestry byl v loňském roce kolem 28 tisíc korun, přičemž ve státních nemocnicích si sestry přijdou zhruba na 30 tisíc, v soukromých o pět tisíc méně.

Ve zdravotnictví potřebujeme víc dobře zaplacených dělnic, ne manažerek s VŠ titulemředitel nemocnice ve Slaném Štěpán Votoček

Průměrný plat lékařů – specialistů činí kolem 70 tisíc korun, průměr je ale těžké spočítat, protože mezi kraji existují velké rozdíly. Větší platy nabízejí lékařům nemocniční ústavy například na severu Čech, kde je o práci lékaře menší zájem než například v Praze.

„Cílit už na žáky, zajímají je peníze“

Ředitel nemocnice ve Slaném Štěpán Votoček ale tvrdí, že stát demografickou situaci podcenil a ministerské návrhy ji nezachrání. „Musíme cílit na žáky osmých devátých tříd, které nezajímají výsluhy, nezajímá je příspěvek na bydlení. Zajímají je peníze, ale chtějí si za ně koupit iPhone,“ řekl.

Navíc se vyslovil proti současnému trendu, že zdravotní sestra musí mít vysokoškolské vzdělání. „Zdravotní sestra je středoškolská práce. Ve zdravotnictví potřebujeme víc dobře zaplacených dělnic. Ne manažerek s VŠ titulem, které budou chtít dělat jinou práci,“ řekl Votoček. Jak dokládá lékař a zdravotnický expert KDU-ČSL Vít Kaňkovský, nemocnice přicházejí o specialisty.

„U nás na Vysočině je téměř nemožné sehnat revmatologa. Lidé musejí jezdit daleko do větších center, která jsou přeplněná. V souvislosti s rozvojem různých autoimunitních onemocnění se jedná o vážný problém,“ řekl Kaňkovský, podle něhož jsou kvůli nedostatku pracovníků nemocnice nucené zavírat celá oddělení.

Kde vyškolit lékaře

Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka si stěžuje, že kvůli zbytečným úředním překážkám se nemají mladí ambulantní lékaři kde vyškolit, ačkoli to vyžaduje zákon.

Máme dost lidí, kteří jsou ochotní se vyškolit, ale nemáme pracoviště, kam bychom je mohli posílatpředseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka

„Podle nového zákona o vzdělávání zdravotnických pracovníků musíme mít smlouvu se zařízením lůžkového typu, které zabezpečí vyškolení našich rezidentů. Zákon umožňuje akreditaci i menším nemocnicím, přesto existuje metodický pokyn, že se akceptují jen taková pracoviště, která mají akreditaci na všechny obory,“ řekl Šonka.

Podle něj se tak mladí praktici nemohou jít vyškolit do nemocnice, která má například chirurgické a ortopedické oddělení, ale ne gynekologické. „Zásadním způsobem to komplikuje situaci. Máme dost lidí, kteří jsou ochotní se vyškolit, ale nemáme pracoviště, kam bychom je mohli posílat,“ dodal Šonka.

Ministerstvo chce tuto situaci řešit tím, že by se nastupující praktici školili v přímo řízených nemocnicích. „Nevím, jak to bude fungovat v praxi. Doktor z Jeseníku by se pak musel jezdit školit do fakultní nemocnice v Olomouci,“ podotkl šéf sdružení praktiků.