Rozhodně nestřílejí od boku. Metoda vychází z toho, že každý letokruh určitého druhu dřeva, v tomto případě dubu, je originál a dendroarcheologie je svou přesností a neomylností stavěna na úroveň daktyloskopie.

„Žádný letokruh se nikdy neopakuje,“ vysvětlil Právu ředitel archeologické společnost Archaia Petr Juřina. Metoda přesného určení stáří dřeva ovšem vyžaduje porovnání letokruhů s databankou letokruhů. Jedinou takovou v Evropě mají dendrologové v Drážďanech. Při porovnání vzorků letokruhů pak lze dokonce určit, v kterém ročním období byly stromy pokáceny.

Archiv Archeocentra Olomouc

Archiv Archeocentra Olomouc

FOTO: Archiv archeocentra Olomouc

Brněnští odborníci pak mohli jít až do detailů. „Zajímavá je skutečnost, že rohové sloupy jsou vyrobeny z již dříve pokácených kmenů, konkrétně z kmenu, který byl pokácen na podzim nebo v zimě roku 5259 nebo v zimě na začátku roku 5258 před naším letopočtem,“ tvrdí například Michal Rybníček z Ústavu nauky o dřevě Mendelovy univerzity v Brně.

Podle datování pomocí letokruhů byly dubové kmeny použité na konstrukci studny pokácené mezi lety 5256 až 5255 před Kristem, na rohové sloupy dokonce ještě o několik let dřív.

Podle datování pomocí letokruhů byly dubové kmeny použité na konstrukci studny pokácené mezi lety 5256 až 5255 před Kristem, na rohové sloupy dokonce ještě o několik let dřív.

FOTO: Pardubický kraj, ČTK

Studnu konzervuje cukr

Studnu objevili olomoučtí archeologové společně s dalšími sedmi studnami, podstatně mladšími, pod budoucí dálnicí u obce Ostrov. Nevídané stáří studny je přimělo k tomu, aby ji vyzdvihli kompletní, v jednom bloku. „Spolupracovali jsme se společností Samson Praha a samo o sobě to představovalo technicky i logisticky náročnou akci, jaká v Česku proběhla vůbec poprvé,“ uvedl vedoucí výzkumu Radko Sedláček z Archeologického centra Olomouc.

Velké množství nálezů včetně unikátních získali archeologové během záchranného výzkumu pod budoucí dálnicí D35 mezi Opatovicemi nad Labem a Ostrovem. Dřevěné části studny jsou nyní uloženy v konzervačním roztokuna Fakultě restaurování v Litomyšli.

Velké množství nálezů včetně unikátních získali archeologové během záchranného výzkumu pod budoucí dálnicí D35 mezi Opatovicemi nad Labem a Ostrovem. Dřevěné části studny jsou nyní uloženy v konzervačním roztoku na Fakultě restaurování v Litomyšli.

FOTO: Josef Vostárek, ČTK

Vyzdvižení studny bylo jedním problémem, její zachování není problémem o mnoho menším. „To dřevo nesmí vyschnout, to by byl konec,“ varuje před nenávratnou destrukcí unikátního nálezu děkan Fakulty restaurování Univerzity Pardubice Karol Bayer.

„Osvědčená metoda je do jisté míry nečekaná a originální. Vodu je třeba postupně nahrazovat jiným pojivem. V tomto případě je to sacharóza, prostě cukr,“ prozradil restaurátor, který za zachování výdřevy studny nese odpovědnost.

Archeologové také žasnou nad tím, jak zruční a nástroji vybavení byli tesaři před sedmi tisíci lety. Konstrukce studny se skládala ze čtyř rohových sloupků, které měly podélné drážky pod úhlem 90 stupňů. Do nich byla zapuštěna prkna v sedmi řadách nad sebou. Půdorysné rozměry studny jsou 80x80 centimetrů a celková výška 140 centimetrů. Všechny konstrukční prvky byly dubové.