Článek
„Hrubý odhad nákladů na výstavbu administrativního komplexu v Letňanech, ve kterém by bylo umístěno více než deset tisíc zaměstnanců (celkem jich je v Praze víc než 37 tisíc), je deset miliard korun,” napsal premiér na Twitteru.
Dočetl jsem se v @Hospodarky, že Prahu žádám o pomoc. Nežádám. Navrhuji VÝMĚNU, která vyřeší potřeby města i státu: 16 pozemků v lokalitě Letňan o výměře 354 tisíc metrů čtverečných za cca 350 milionů Kč, za areál Veleslavína. V dražbě byl za vyvolávací cenu 382 milionů.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) 29. listopadu 2018
Za stávající situace by podle premiéra stát v příštích deseti letech musel vynaložit pět miliard korun za komerční nájmy kanceláří pro úředníky, 13 miliard korun za provoz a údržbu stávajících objektů a sedm miliard za investice do energeticky nevyhovujících a zanedbaných budov. V případě stavby vládní čtvrti by se státní pokladna těmto nákladům vyhnula, prodejem uvolněných budov by navíc stát získal 7,5 miliardy korun, tvrdí Babiš.
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstva v řadě případů sídlí na lukrativních adresách v centru Prahy.
Výměně zámečku se město nebrání
Plán vybudování vládní čtvrti odmítl primátor Hřib hned poté, co Babiš nápad v souvislosti s veleslavínským zámkem před časem oprášil. Praha by podle něj měla mít spíš více lokálních center, ve kterých budou lidé zároveň žít i pracovat. Čistě kancelářská čtvrť, která se večer kompletně vylidní, jde proti této představě. Názor Hřib zopakoval ve čtvrtečních Hospodářských novinách.
Výměnu zámku na Veleslavíně za jiné nemovitosti zástupci nové koalice Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu neodmítají. Radní pro majetek Jan Chabr (Spojené síly/TOP 09) například v minulosti uvedl, že zámeček by bylo možné směnit za hasičské zbrojnice v majetku města, o které projevilo zájem ministerstvo vnitra. Praha o možnosti zámek získat dále jedná.
Zámek s historickým parkem, který se rozkládá na třech hektarech, pochází asi z roku 1725. Byl postaven podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera pro císařovnu Amálii Brunšvickou. Naposledy byl areál rekonstruován v roce 1986. V roce 2015 převzal barokní zámek od ministerstva práce a sociálních věcí Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Původně chtěl památku koncem listopadu vydražit, ministerstvo kultury však stáhlo souhlas, který je pro dražbu nutný.
