Ty vyústily do té míry, že kavárně hrozilo zavření. Po jednom prosebném statusu na sociální síti se ale lidé semkli a začali do podniku v Podskalské ulici v Praze nedaleko Výtoně chodit. Tento stav chce nyní vedení kavárny dlouhodobě udržet.

Společnost Zajíček na koni založila kavárnu v září 2015. „Vznikla na přání našich klientů. Zajíček na koni funguje už patnáct let, a protože naši klienti dorůstali, jejich rodiče dostali strach, co se stane, až vyrostou. Proto vznikl nápad kavárny, aby měli kde pracovat,“ popisuje zrod myšlenky ředitelka Zajíčka na koni Markéta Šulcová.

Problémy s dotacemi

Zaměstnanci společnosti žijí s různými formami handicapu, kvůli kterým se kavárna nemůže registrovat podle zákona o sociálních službách a přihlásit se tak o dotace.

„S registrací ale můžete pomáhat jen těm lidem s handicapy, které jste registrovali. Nám zde pracují ale lidé, které třeba ani nelze definovat, nebo to jsou tak zvláštní a zajímavé kombinace, že takového člověka nelze dát do žádné škatulky nebo šuplíčku,“ vysvětluje ředitelka, proč není kavárna zaregistrovaná. Někteří její zaměstnanci jsou schopni pracovat téměř jako běžná obsluha. Jiní naopak zvládají práce, u kterých bychom si řekli, že by nás normálně nebavily, například skládání ubrousků nebo trhání máty.

Kavárna však byla od začátku v minusu. Podle Šulcové je totiž těžké skloubit drsné prostředí gastroprovozu, kde se musí vládnout tvrdou rukou, s přátelskou a milou atmosférou, kterou potřebují a vyžadují takto postižení klienti. „Proto AdAstra nemůže fungovat jako běžný byznys a nikdy tak fungovat ani nebude. Nelze to sloučit,“ dodává Šulcová.

Facebooková výzva

Po tříletém boji to však organizace začala vzdávat. Docházely jí peníze i elán.

„Před Vánoci nám došla síla. Říkali jsme si, že už to takhle dál nejde a budeme muset provoz ukončit,“ říká o situaci Šulcová. Naštěstí zaměstnankyně Zajíčka Veronika Náměstková přišla s výzvou na Facebooku.

„Hrozí, že se po Vánocích naše mládež už nebude mít kam vrátit. A proto se na vás všechny obracíme s prosbou. Potřebovali bychom navýšit počet hostů. Navýšení hostů o třicet lidí denně je pro nás neskutečně moc a znamenalo by to udržitelnost kavárny,“ psala Veronika v příspěvku a pod ním visela fotka jedné z handicapovaných zaměstnankyň, jak s úsměvem drží tác s kávou a dortíkem.

Momentálně má podnik plno, musí to ale vydržet nejen do Vánoc, ale i po nich.

Momentálně má podnik plno, musí to ale vydržet nejen do Vánoc, ale i po nich.

FOTO: Novinky

Zabralo to. Lidé sdíleli příspěvek po Facebooku a návštěvnost AdAstry se zvýšila. „Potřebujeme nejenom tuto lavinu a boom, ale to, aby se lidé naučili k nám chodit,“ apeluje Šulcová.

Kavárny v tísni

Není to poprvé, kdy se organizace starající se o handicapované nacházely v tísni. Se zavedením elektronické evidence tržeb (EET) se potýkala s problémy například třebíčská organizace Vrátka nebo pražská Pohoda provozující kavárnu nebo trafiku. Následně pak od státu dostaly výjimku.

Takzvaných sociálních podniků je po České republice celá řada. Jedná se nejen o práci neziskových organizací, spolků nebo obecně prospěšných organizací, ale i třeba soukromých firem. Jedna z prvních, kde se takový podnik otevřel, byla firma PwC. Ta na půdě svého sídla otevřela kavárnu, která zaměstnává dva profesionální barmany a šest lidí s handicapem.