„V loňském roce jsme dělali výzkum, který odhalil pozůstatky tábora. V letošním roce jsme se pokusili najít místa, kde byly pohřbívány oběti. Podle historických pramenů má někde zde (u památníku) být pohřbeno 120 jedinců, z toho 77 dětí. Při neinvazivním průzkumu jsme však zatím hroby neobjevili,“ uvedl vedoucí archeologů Pavel Vařeka ze Západočeské univerzity v Plzni.

Archeologové odkryli dvě místa před památníkem, která naznačovala, že by mohla být hrobová, nakonec se to však nepotvrdilo.

„Ukázalo se, že tam žádný hrob není. Pod na povrchu viditelnými prohlubněmi jsou jámy. Jsou to pozůstatky lidských aktivit, ale nějaké jiné lidské činnosti, než je pohřbívání,“ vysvětlil Vařeka.

Pátrání bude pokračovat

Aspoň nějaké stopy po místních vězních však archeologové nejspíš přece jen našli. Při výzkumu zjistili, že z tábora byly do lesa naváženy ruiny po požáru tábora. „Byly tam i drobné artefakty, předměty, které, jak se domníváme, můžeme spojit přímo s vězni. Jedná se například o součásti oděvů, prstýnek, korálek nebo části oděvů,“ vysvětlil Vařeka.

Doplnil, že výzkum ohledně pohřebiště obětí v letském táboře bude pokračovat v příštím roce. „Domníváme se, že je to nezbytné, protože je nutné vrátit důstojnost obětem,“ dodal Vařeka.

S výzkumem pomáhal i pozůstalý po obětech tábora Čeněk Růžička. „Po válce pohřbívali v prostoru nedaleko tábora i mrtvé vojáky. Může se tak stát, že vrahové tady v tom prostoru, budou pohřbeni s oběťmi. Už se to stalo například na mirovickém hřbitově,“ podotkl Růžička.

Součástí výzkumného týmu je i odborník na genetiku z Polska, který by v případě nálezu pozůstatků těl mohl pomoci s identifikací obětí. „Už dlouho nabízím svou DNA. Já ji mám pravou,“ prohlásil Růžička.

Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. V lednu 1942 se tábor změnil na sběrnu, v srpnu pak byl určen pouze pro Romy.
Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů – mužů, žen i dětí, z nichž 327 v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.