Při útoku bylo zraněno pět českých vojáků. Byl to útok ryze na české vojáky?

Máme zpravodajskou zprávu z Afghánistánu, že útok nebyl explicitně mířen na české vojáky, ale vysloveně na alianční síly. Kolona byla složena z více subjektů. V čele jelo velké vozidlo řízené Američany, které má před sebou válec, který se valí po vozovce a dokáže zneškodnit nástražné výbušné systémy. Za nimi jely některé vozy s českými vojáky a některé s vojáky afghánské armády. Českých vozidel bylo šest, afghánská dvě a jedno bylo americké.

Byla to tedy náhoda, že k výbuchu došlo zrovna u vozu MRAP s českými vojáky?

Podle té zprávy k výbuchu mohlo dojít u kteréhokoli vozidla.

Těsně před útokem v Česku vyšel článek, že prostějovští výsadkáři zabili pachatele srpnového útoku. Mohou takovéto články o odvetě vést k reakci povstalců?

Je to můj privátní názor, ale nedomnívám se, že by zveřejnění takové zprávy mohlo mít přímý dopad na činnost našich vojáků a že by to vedlo ke zvýšení rizika.

Spíš to vede ke špatnému chápání práce Armády ČR, která se snaží být maximálně transparentní v očích spojenců nebo doma v Česku. Tady je negativní dopad horší než pro zvýšení rizika při plnění úkolů.

Generál Štefan Muránský

Generál Štefan Muránský.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Kde k útoku došlo?

Bylo to 4300 metrů od základny, v řídce osídlené krajině, přes kterou vede asfaltová silnice, po které se kolona vracela z operačního úkolu. Ten zněl: zajistit průjezdnost určených komunikací. V koloně byli vojáci, kterým mise už končí, i noví, kteří do Afghánistánu přiletěli nedávno.

Ten vůz naložený výbušninou stál u kraje silnice?

Ne. Jel pomalu v protisměru, což je normální, protože místní řidiči, když právě projíždí kolona, sníží rychlost nebo zastaví, aby kolona mohla v klidu projet. Vozidlo nevykazovalo žádné znaky hrozby.

Vybuchlo přímo u českého obrněnce?

Ano, tlaková vlna odhodila vozidlo MRAP na stranu.

Prorazilo to pancíř?

K poškození vozidla nedošlo, ale působením masivní tlakové vlny bylo vozidlo prudce převráceno a dopadlo na bok, bylo to jako při bouračce.

Jak to, že někteří vojáci byli lehce zraněni a jeden těžce? Nebyl připoután?

Ten těžce zraněný byl nejzkušenější a nejzodpovědnější v celém vozidle. Byl to velitel, který, než dal pokyn k jízdě, se několikrát přesvědčil, zda jsou všechny předměty správně připoutány. Sám se připoutal, ale je nejhůř zraněn proto, že seděl na nejhorším místě vlevo za řidičem, tedy nejblíž směrem k výbuchu. Také voják, který byl zraněn středně, seděl na stejné straně jako velitel.

Zbylo něco z útočníkova auta?

Pro další vyšetřování tam posbírali zbytky auta typu pick-up. Ten výbuch byl tak silný, že motor odletěl 80 metrů.

Jaká to byla výbušnina?

Byly to podomácku vyrobené výbušniny na bázi dusičnanů.

Změnila se bezpečnostní situace v místě?

Poté, co jsme po srpnovém útoku vyklidili ulice a přestali vytvářet efekt odstrašení, se situace zhoršila. Povstalci vyklizená místa zaplnili, byli smělejší a aktivnější. Jakmile jsme znovu začali dělat plně svou operační činnost, tak i statisticky došlo ke snížení jejich aktivit.

Z toho vyvozujeme, že činnost, kterou tam děláme, je hmatatelná a potřebná a musí pokračovat dál.

Dříve čeští vojáci říkali, že je v Afghánistánu provází velká míra štěstí. Myslíte, když útoky přibývají, že štěstí už došlo?

V Bagrámu jsme měli tři incidenty, v červenci 2014 (zemřelo pět vojáků), v srpnu 2018 (zemřeli tři vojáci) a teď v říjnu. Ale nedomnívám se, že by náš kalich štěstí přetekl, že bychom odteď čelili většímu riziku. Riziko je pořád stejné, každý den. Bohužel jsme v tomto roce byli dvakrát ve špatnou dobu na špatném místě.