Lékárníci zopakovali usnesení ze sobotního mimořádného sjezdu komory, podle kterého chystají správní žalobu na nečinnost Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a ministerstva zdravotnictví při vymáhání zákona o léčivech.

Tzv. emergentní systém, který by zaručil dodávku některých méně dostupných léků do lékáren do 48 hodin, lékárníci odmítají, podle nich by tento model lékárny i pacienty příliš administrativně zatěžoval.

„Pacient by přišel do lékárny, která nemá lék, dozvěděl by se, že má přijít za dva dny. Systém se má řešit jednoduše,“ uvedl prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba.

Ministerstvo: Nešiřte paniku

Ministerstvo zdravotnictví v reakci lékárníky vyzvalo, ať nešíří paniku. „SÚKL opakovaně prokazuje, že skutečná nedostupnost léčiv, která může mít závažné důsledky pro poskytování zdravotní péče v ČR, je v rozsahu do 20 léků ročně, nikoliv stovek, jak prezentuje Komora a na základě nekvalifikovaných dat mystifikuje veřejnost. Zdůrazňujeme, že každý jednotlivý výpadek ministerstvo individuálně řeší,” napsala Právu mluvčí resortu Gabriela Štěpanyova.

Lékárníci podle ní na ministerstvo neférově útočí. „Místo konstruktivní spolupráce na reformě lékárenství tak ČLnK svým útočným jednáním blokuje jakékoliv snahy ministerstva v tomto směru a ohrožuje tak plánované pozitivní změny v lékárenském segmentu,” uvedla mluvčí.

Situace kolem dostupnosti lékáren je podle Štěpanyové stabilní. „Za poslední dva roky nezanikla ani jedna lékárna v místě, kde by nebyla jiná, a v roce 2015 zanikly takové nanejvýš tři. Tyto údaje rozhodně neodpovídají dramatickým scénářům, o kterých hovoří zástupci lékárníků,” napsala Právu.

Státní ústav pro kontrolu léčiv obdržel za posledních 10 měsíců pouze šest podnětů na prověření dostupnosti konkrétních léčebných přípravků. „V žádném z nich nebylo zjištěno porušení zákona, neshledali jsme tedy důvod k udělení pokuty,” řekla Právu mluvčí SÚKL Barbora Peterová.

Chudoba: Doplatky mají být všude stejné

Podle něj je třeba novelizovat zákon o léčivech i zákon o zdravotních službách. Zrušen by podle lékárníků měl být i současný monopolní distribuční systém léků.

Chudoba rovněž kritizoval netransparentní systém, který panuje v doplatcích za léky. „Odmítáme, aby si výrobci hráli s cenami podle svého. Není možné akceptovat marketingové aktivity výrobců, kteří například poskytují slevy jen nemocničním lékárnám,“ řekl Chudoba.

Podle něj pak dochází k tomu, že nemocniční lékař předepíše pacientům lék zcela bez doplatku, ale na tentýž lék budou muset po propuštění z nemocnice, když jim jej předepíše ambulantní lékař, doplácet. „Doplatky mají být co nejnižší, ale všude stejné,“ uvedl Chudoba.

Zanikají malé lékárny

Jarmila Skopová, předsedkyně sdružení Poskytovatelé lékárenské péče, která sdružuje malé lékárny, uvedla, že v ČR zanikají malé lékárny, ačkoliv ministerstvo zdravotnictví tvrdí opak.

„Síť lékáren by měla být rovnoměrně rozložena, ale u nás se pod tlakem špatně nastaveného systému stalo, že v místech, kde je obchodní síla, se lékáren nahustilo strašně moc, a na druhé straně je síť tzv. jedinečných lékáren (těch, které jsou jediné v obci – pozn. red.) ohrožena,“ řekla Skopová.

„V posledních letech jich zaniklo 53 a hrozí dominový efekt,“ varovala. Podle ní se budou lidé s drobnými zdravotními obtížemi obracet na lékaře specialisty a celý systém to prodraží a zatíží.

Podle Chudoby by ministerstvo zdravotnictví mělo vypsat podobný motivační program, jak to učinilo s praktickými lékaři a stomatology, kterým za určitých podmínek poskytlo dotaci v odlehlých oblastech.