Článek
„Tato čísla se velmi blíží našim dřívějším odhadům. Nárůst je možné vysvětlit tím, že v našem právním prostředí jde skutečně o jedinečný nástroj k efektivní ochraně rodinného či jiného majetku před budoucími riziky, například v podobě exekucí nebo insolvencí,“ řekl Michael Dobrovolný, manažer společnosti Smart Office & Companies ze skupiny Apogeo.
Bezpečné mezigenerační předání majetku bez rizik, jež by jinak hrozila například v dědickém řízení, podle něj popularitu svěřenských fondů prudce zvyšuje.
„Přestože v praxi máme řadu prostředků, jak řešit dědictví – ať už děděním ze zákona či ze závěti, dědickou smlouvou, nebo odkazem –, v praxi je známo, že dědické řízení často přináší různá překvapení a zemřelý se před soudem bránit jednoduše nemůže,“ upozorňuje Dobrovolný.
Tato překvapení mohou podle něj mít například podobu dosud neznámých potomků nebo příbuzenstva neschopného se dohodnout, což ústí ve vleklé soudní spory s nejistým výsledkem. Časté problémy také přináší tzv. „nepovedené“ vydědění, v důsledku čehož dědí i ten, kdo podle vůle zůstavitele vůbec dědit neměl.
Svěřenský fond tato rizika efektivně odstraňuje, a je tedy mimo jiné i nástrojem, který umožňuje bezpečné mezigenerační předání majetku právě bez dědického řízení.
„Přitom se lze snadno pojistit, aby ten, komu majetek připadne, řádně pečoval o toho, kdo majetek do svěřenského fondu vyčlenil, nebo lze jasně a jednoduše stanovit, jak a kdo bude s daným majetkem nakládat a jaký majetek komu připadne, aniž by bylo nutné se nějak zásadně ohlížet na povinné dědické podíly,“ připomíná.
Povinná registrace
Podle současné legislativy nové fondy vznikají zápisem do evidence u rejstříkových soudů. Fondy založené před 1. lednem 2018 měly povinnost registrovat se u soudů do 1. července. Podle odhadů odborníků došlo zhruba u 200 fondů k zániku svěřenské správy právě z důvodu porušení evidenční povinnosti.
Do veřejného rejstříku u soudů se svěřenské fondy povinně zapisují podobně jako už dříve akciové společnosti nebo „eseróčka“. Došlo tak k zásadnímu zvýšení jejich právní jistoty, ale i transparentnosti a zároveň ke zlepšení praktické ochrany důvěrných údajů. Dříve se svěřenské fondy nikde neevidovaly a existovaly vlastně pouze v podobě notářského zápisu a povinné registrace u příslušného finančního úřadu.
„Nejen úřadům a bankám, ale hlavně svěřenským správcům se bude v budoucnu lépe pracovat, jelikož nebude nutné každému, s kým svěřenský správce jedná, předkládat k prokázání notářský zápis často plný důvěrných údajů. Postačí prostý záznam z evidence,“ vysvětluje Dobrovolný.
Zájem mají i cizinci
„Česká právní úprava je natolik unikátní, že se o naše svěřenské fondy intenzivně zajímají i Britové a Němci,“ potvrdil Dobrovolný.
Tyto fondy či jejich obdoby mají ve Velké Británii a v Německu obrovskou tradici a kvalitní právní zázemí nejen v podobě právní stability, ale i bohaté a předvídatelné judikatury.
Především v Británii vznikly právě jako nástroj k mezigeneračnímu předávání majetku a jeho užívání, zejména z důvodu, aby se vlastníci v tehdejších dobách ochránili před enormním zdaněním při přechodu nemovitého majetku na dědice. Nicméně svůj účel plní i dnes.
České svěřenské fondy jsou podle Dobrovolného pro cizince zajímavé především svojí značnou variabilitou a dále tím, že nemají právní osobnost, což je zcela unikátní vlastnost podporující nedotknutelnost vyčleněného majetku.