Článek
Předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel v sobotu uvedl, že stávka nepřipadá v úvahu, protože by tak odpovědnost za pacienty nesli lékaři. Protest by podle něj mohl vypadat podobně jako v roce 2010, kdy lékaři dávali výpovědi a odmítali nezákonné přesčasy. Zdravotníci chtějí na platy přidat o 10 procent víc a odmítají nabídku ministerstva na pěti procentní růst.
„Poslouchám to se zvláštním pocitem, měli jsme jednání, kde jsme se bavili o různých možnostech. Ve zdravotnictví bude růst o celkem 13,6 miliard. Nemyslím si, že je správné přidávat všem plošně. Chceme podpořit hlavně mladé lékaře, kde jsou platy nízké,“ uvedl Vojtěch s tím, že ministerstvo nemá peníze na desetiprocentní nárůst platů.
Jinak hovoří předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková, která bude o možnostech příští týden jednat s představiteli svazu. „Naše návrhy byly o tom, aby se do zdravotnictví pustilo více peněz. Jsou rezervy, které můžeme použít. Navrhovali jsme například zvýšení plateb odvodů pojištěnců. Chceme desetiprocentní nárůst, proto byla vyhlášená pohotovost,“ konstatovala Žitníková.
Srovnat ambulantní a nemocniční péči
Podle ní by se na platy mohla použít polovina rezervy, která dohromady činí 38 miliard. Ministr to však rezolutně odmítl. „Řekli jsme, že se budeme bavit o průměru 5 procent, ale s tím, že to nechceme dát všem, jsou lékaři, kteří mají až 130 tisíc korun,“ vysvětlil ministr.
Plošné zvyšování platů lékařů odmítá také kardiochirurg Jan Pirk, který se také zúčastnil diskuze. „Jsem proti plošnému zvyšování peněz. Více lékařů je v ambulantní sféře než v nemocnicích, a přesto se v nemocnicích řeší zákroky, kterými by se měli zabývat ambulantní lékaři. To by se mělo vyrovnat,“ navrhl Pirk.
Podle něj by se v Česku mohl používat třeba izraelský způsob financování zdravotnictví, kde jsou v jednom balíčku výkony zadarmo a kdo chce vyšší péči musí si připlatit.
Žitníková navíc upozornila, že zdravotní sestry mají čím dál horší pracovní podmínky, protože se musejí starat o velké počty pacientů. Připomněla například, že sestry jsou nuceny zvedat například těžší pacienty i přesto, že podle předpisů mohou ženy zvedat maximálně 15 kilogramů. „Když se navíc o 45 pacientů stará jedna sestra, tak ti lidé prostě do toho zaměstnání nechtějí nastoupit,“ konstatovala Žitníková.