„Všeobecně můžeme potvrdit, že dívky trpí daleko víc obezitou než chlapci, což se negativně odráží i v jejich růstu. Obezita nepřímo prozrazuje, že dívky dávají větší přednost pečivu a cukrovinkám než hoši,“ řekl Právu Pavel Grasgruber z fakulty sportovních studií brněnské Masarykovy univerzity, který dlouhodobě sleduje vliv stravy na zdraví lidí.

Z výsledků měření vyplývá, že chlapci ve věku kolem 17 let měli v roce 1951 v Čechách a na Moravě průměrnou výšku 172,6 centimetru. Postupně se vyšplhala až na 180,3 cm v roce 2001.

V současnosti činí průměrná výška osmnáctiletých chlapců z brněnských středních škol 180,9 cm. Tím se zařadili mezi největší chlapáky na světě.

Nejvyšší jsou v průměru s necelými 184 centimetry Nizozemci, následováni Černohorci. Češi se dělí spolu se Srby a obyvateli Bosny a Hercegoviny o šesté až osmé místo. Jsou ale vyšší než Němci, Rusové, Britové či Slováci.

Dívky rostly pomaleji

Dívky ve srovnání s tím rostly od poloviny minulého století pomaleji. V roce 1951 byla průměrná výška sedmnáctiletých dívek v republice 161,9 centimetru. Od té doby povyrostly jen zhruba o pět centimetrů. Brněnské středoškolačky dnes například měří 166,5 centimetru. Jsou o centimetr nižší než dívky účastnící se celostátního antropologického měření v roce 2001.

České ženy sice musí mnohem víc kontrolovat svoji tělesnou váhu než muži, ale řada z nich určitě prohlásí, že muži by jim měli být vděčni, protože jsou to ony, kdo potom dohlíží na to, aby se v jídelníčcích jejich synů a partnerů objevovaly stále kvalitnější potraviny plné vitamínů. Uvedená čísla také ukazují, že Česko patří mezi prosperující země. Tělesný vzrůst je totiž jedním z nejspolehlivějších ukazatelů kvality života.

Je prý lepším indikátorem než standardní ekonomické ukazatele jako například hrubý domácí produkt (HDP) na hlavu. Odráží totiž jak kvalitu výživy a ekonomické bohatství, tak dostupnost zdravotní péče a společenský rozvoj.

Kritický bod blahobytu

Dalším zajímavým poznatkem je, že existuje něco jako „kritický bod blahobytu“. Dokud jej daná společnost nedosáhla, stravuje se sice jednoduše, ale v podstatě kvalitně.

Ve chvíli, kdy je tato ekonomická hranice překročena, průměrná kvalita bílkovin ve stravě klesá a větší podíl v jídelníčku zaujímají fastfoodové pamlsky.

Tento vývoj postihl v posledních třiceti letech všechny vyspělé země a je jednou ze spolupříčin narůstající obezity mladé generace.