Do funkce šéfa Lesů ČR (LČR) přicházíte z Vojenských lesů a statků (VLS). Těm pod vaším vedením rostl každoročně zisk. V LČR je ale situace jiná. Zastavit šíření kůrovce se nedaří, odbyt dříví vázne a jeho cena klesá. Prudce se snižuje zisk podniku. Nepřipadáte si teď spíše jako krizový manažer, který má firmu vytáhnout z průšvihu?

Máte pravdu, do funkce nastupuji s vědomím, že se už pohybujeme na hraně krizového řízení. A tomu musíme přizpůsobit i konkrétní kroky. Nemá cenu zastírat, že podnik se nachází v patrně nejobtížnější situaci ve své historii a čelí výzvám, které nemají jednoduchá ani rychlá řešení, i když by je mnozí chtěli slyšet.

Nicméně tato situace se nyní netýká jen LČR, ale v podstatě všech majitelů a správců lesů. A nejen v České republice. Kdo není postižen kalamitou přímo, je jí postižen nepřímo výrazným propadem cen dřevní hmoty, nedostatkem kapacit atd. Jsou to spojené nádoby.

Meziroční pokles zisku LČR o 40 procent, ohlášený těsně před vaším nástupem, vypadá opravdu hrozivě. Prezident Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů Petr Pražan dokonce uvedl, že ujmout se vesla generálního ředitele státních lesů v této chvíli je jako převzít velení Titaniku. Dá se propad zastavit?

Na zisky LČR ve výši předchozích let můžeme na dlouho zapomenout. Trh s dřívím v podstatě stojí, těží se dříví nízké kvality, a navíc LČR ponesou náklady spojené se skládkováním v kalamitních skladech.

Zákonitě porostou náklady na pěstební činnost, které bohužel nejsou kryty rezervou, a tak se toto jejich navýšení bude promítat přímo do snižování hospodářského výsledku. Jestliže jsem zmiňoval charakter krizového řízení, pak je tomu tak i ve finanční oblasti a v zajištění kladného hospodářského výsledku.

V obecné rovině je odpověď z velké části odvislá od faktorů, které se dají jen omezeně předvídat, natož ovlivnit. Hlavně extrémní počasí, vichřice a sucho, v letošním i předchozích letech. Souvisí to samozřejmě i hodně s rychlostí, s jakou se podaří zpomalit a zastavit následky těchto extrémních výkyvů počasí, také označovaných jako klimatická změna.

Kůrovcová kalamita není české specifikum. S kůrovcem se potýkají lesníci v celé Evropě. Na evropský trh se dostává v krátkém časovém rozmezí obrovské množství dřeva, jehož cena velmi rychle padá.

Mimochodem kůrovcová kalamita není české specifikum. S kůrovcem se potýkají lesníci v celé Evropě. Na evropský trh se dostává v krátkém časovém rozmezí obrovské množství dřeva, jehož cena velmi rychle padá. Ceny tedy neklesají razantně jen u nás, ale v celém evropském prostoru. U některých sortimentů dosahuje pokles už šedesáti procent.

A protože ekonomika všech vlastníků lesa se logicky odvíjí z velké části od cen suroviny, zhoršují se hospodářské výsledky. To neplatí jen pro státní lesy, tržby se prudce snižují všem vlastníkům. A nejen v České republice.

Možná i dost tvrdá opatření, která budete muset přijmout v delším časovém horizontu, ale vyžadují i politickou podporu. Myslíte si, že ji máte nebo ji získáte?

Mým úkolem je se o to snažit. Úlohou ředitele jakéhokoliv podniku je naslouchat, vnímat a nalézat řešení a dohody. Z mého dosavadního působení v čele Vojenských lesů jsem získal pocit, že politici napříč spektrem si uvědomují nynější krajně složitou situaci a podporují všechny rozumné návrhy.

Chci věřit, že tomu tak bude i nadále. Prioritním úkolem je zpomalení a zastavení kalamity. A na tom panuje všeobecná shoda.

Obnova lesa a krajiny je už z podstaty běh na dlouhou trať, ať se nám to líbí, či ne. Nemám rád katastrofické a jednotné všeobjímající scénáře, věřím metodě většího množství rychle prováděných malých kroků. S přírodou se nemůžeme přetlačovat, musíme se snažit ji pochopit a přizpůsobit se.

Váš předchůdce Daniel Szórád byl z funkce odvolán kvůli špatnému zvládání kůrovcové kalamity. Jaký je váš názor?

Považoval bych za krajně nekorektní kritizovat své předchůdce. Nechci se dívat do minulosti a donekonečna diskutovat, co se mělo a mohlo udělat lépe a dříve, bez znalosti všech souvislostí a informací.

Naopak bych už rád tyto diskuse ukončil a bavil se o tom, co uděláme v příštích týdnech a měsících. Proto jsem už avizoval, že svou činnost v podniku chci založit především na diskusi se všemi, kterých se problém týká – s odborníky z řad lesníků, akademické sféry, ale i ekologických a dalších občanských skupin.

Ředitel Lesů České republiky Daniel Szórád

Bývalý ředitel Lesů České republiky Daniel Szórád

FOTO: Petr Horník, Právo

Každopádně se objevil názor, že Vojenské lesy, které jste vedl, se vypořádávají s kalamitou o poznání lépe...

Nedovolím si v této souvislosti říkat, co je lépe a co hůře. Vzhledem k rozdílnému modelu VLS a LČR vidím rozdíl v intenzitě zpracování kalamity a rychlosti obnovy a zalesnění vykácených ploch. Rozdíl je ale také samozřejmě ve velikosti spravovaného majetku a z toho vyplývající potřeby kapacit.

Hovoří se o tom, že LČR by měly změnit po léta zavedený systém zadávání zakázek na těžbu dřeva?

Nechci jej revolučně měnit, revolucí už v této oblasti bylo dost. Chci jej doplnit o další způsoby zadávání zakázek a prodeje dřevní hmoty. Optimální je kombinace použití většího počtu dnes používaných modelů. V rámci hospodářského cyklu s sebou jednotlivé způsoby obhospodařování nesou výhody i nevýhody.

Současně tento model musí být pružný a musí reagovat na různé kalamitní stavy a nenadálé situace v reálném čase, a nikoliv až po dlouhých týdnech diskusí, jak se bude situace řešit tentokrát.

Jak si nastavení tendrů představujete?

Uvědomuji si, že zadávání zakázek na práci v lese je zásadní oblast, kde je nutné znovu, respektive od začátku vydiskutovat s odbornou veřejností model výběrových řízení a zvážit nynější orientaci pouze na cenu nabídek.

Musíme brát v úvahu i regionální a sociální dopady. Neméně důležité je v případě dlouhodobějších smluvních vztahů zrevidovat stávající způsob indexace cen, vzorec výpočtu, periodu aktualizace a další nastavené parametry.

S výhodou můžeme použít nový způsob indexace, který byl mezi LČR a obchodními partnery již prodiskutován a odsouhlasen. Cílem nemůže být odstranění ekonomické výhodnosti pro stát jako zakladatele podniku, ale nastavení obchodního modelu LČR v mezích platné legislativy, s vědomím makroekonomického dopadu realizace nastavené obchodní politiky LČR.

Takto připravený materiál chci následně rád podrobit veřejné diskusi a do praxe uvést teprve po vypořádání připomínek.

Absolutní prioritou se stává boj se suchem, stále častěji se mluví o nutnosti mnohem lépe zadržovat vodu v krajině. Jaké plány máte v tomto ohledu?

Krátce po mém nástupu do Vojenských lesů, ještě před nynější kůrovcovou kalamitou, jsme vyhodnotili nutnost změnit ráz krajiny budováním malých vodních děl.

Vyhlásili jsme program Živá voda VLS, zaměřený na vodní plochy s rozlohou menší než dva hektary, které zvýší biodiverzitu lokalit, pomohou udržet přirozeným způsobem vodu zejména v moravských oblastech, o nichž jsme už tehdy předpokládali, že jsou ohroženy suchem, a budou mít v neposlední řadě i krajinotvornou funkci.

Kromě malých vodních nádrží jsme v rámci tohoto programu zbudovali či obnovili desítky malých rybníčků, lesních tůní, mokřadů a studánek. Šlo o velké množství relativně malých investic, jejichž efekt se teď ukazuje jako velmi podstatný, a přírodě to pomáhá vyrovnat se s extrémy počasí.

Domnívám se, že toto je správná cesta, kterou budu s využitím všech možných prostředků včetně nejrůznějších dotačních programů prosazovat i ve státních lesích.

LČR jsou navíc správcem obrovského množství drobných vodních toků, a právě tady se otevírají další možnosti pro práci s vodou v krajině.

Lesy ČR nemají téměř žádné vlastní pilařské závody, kde by se dal nadbytek kůrovcové dřevní hmoty zpracovat. Neuvažujete o výstavbě menších pil přímo na některých polesích?

Tady odpovím zcela jednoznačně: neuvažuji. Nemyslím, že státní podnik by měl na trhu konkurovat privátnímu dřevozpracujícímu sektoru nebo na trhu lesnických služeb. Výhodu velké výměry státních lesů v ČR vidím spíše v makroekonomickém hledisku této skutečnosti a v možnosti podpory rozvoje podnikatelského sektoru. Bohužel byly roky, kdy tomu bylo přesně naopak.

Kůrovcové dříví začíná ležet na skládkách, musí se sanovat. To vše ale něco stojí. Přitom kubík některých sortimentů smrkové kulatiny se již prodává zpracovatelům za ceny nižší, než kolik běžně platíme za palivové dříví. Jak je to možné?

Na evropském trhu je absolutní přetlak nabídky dřevní hmoty, kalamity trápí prakticky všechny okolní státy a tradiční odběratelé a zpracovatelé dřevní hmoty jsou předzásobeni a mají plné sklady. Trh s dřevní hmotou prakticky stojí.

Řešením je hledání nových trhů, které se ještě nedávno nezdály být ekonomicky rentabilní. A také uskladnění většího množství dříví na dobu, až se trh stabilizuje a ceny naberou opačný trend. Bohužel uskladnění je ekonomicky značně náročné a nese s sebou velké náklady a ztráty na zpeněžení dřevní hmoty. Odhaduji, že LČR budou v tomto roce zadržovat na skládkách minimálně jeden milión metrů krychlových dřeva.

Lidé se diví, že při přetlaku surového dříví a poklesu cen se nesnižují i ceny pilařských sortimentů. U prken, fošen a hranolů se od počátku roku téměř nezměnily. Naopak, některé sortimenty ještě podražily. Jak to vysvětlit?

Na této situaci se podle mého názoru podílejí dva faktory: především fakt, že sice výrazně vzrostl objem nabízené dřevní hmoty, ale nijak nevzrostla dřevozpracovatelská kapacita.

Druhým důvodem je zvýšená poptávka po dřevu a výrobcích ze dřeva spojená s růstem světové ekonomiky.

Pokud se les vytěží, je nutné jej obnovit. Přitom se má změnit druhová skladba porostů. Budou ale mít státní lesy jako bezkonkurenčně největší vlastník lesů v zemi na výsadbu a změnu druhové skladby dost sazenic? V současných suchých letech se to ani podařit nemusí. Co s tím?

Nerezignovat a snažit se, kromě vlastní obnovy lesa v druhově pestré skladbě, o aplikaci dalších podpůrných postupů a přístupů k této problematice. Chtěl bych velmi aktivně spolupracovat s akademickou sférou, s lesnickými i nevládními organizacemi. Ministr zemědělství avizoval vznik platformy odborníků z ministerstev, lesnických organizací a ochránců přírody.

Co se množství sazenic týče, nemohu v současné době za LČR fundovaně odpovědět, zatím neznám konkrétní čísla. Obecně panuje na trhu nedostatek zejména listnatých sazenic, problémy jsou avizovány i v oblasti osiva. Letošní rok se vyvíjel z počátku dobře, bohužel parné léto situaci zkomplikovalo. Strom nevyroste za rok či dva, obnova lesa potrvá desítky let.

Majitelé lesů si stěžují i na zvěř. Bez oplocenek a repelentů jim nadlimitní stavy zvěře prostě sazenice sežerou. Budete usilovat o změny?

Nejde jen o škody na sazenicích, stavy zvěře jsou dlouhodobě vysoké. Obecným řešením by byla novelizace zákona o myslivosti.

V případě LČR je řešením nastavení takových smluvních nástrojů, které by nájemce honiteb nutily a motivovaly k dodržování stanovených plánů lovu a k minimalizaci škod zvěří. Je pravdou, že i změny v této oblasti jsou nutné a musí být součástí celé mozaiky opatření k řešení současného krizového stavu.