Pane ministře školství, už delší dobu se probírají změny v rámcových vzdělávacích programech. Měly by být změny ve výuce zásadní, nebo jen dílčí?

V rámcových vzdělávacích programech by se měly objevit nějaké uzlové body pro první, třetí, pátý, sedmý rok školy, aby bylo jasné, co má žák v danou dobu umět bez ohledu na to, jakou školou prochází.

A také bych očekával provzdušnění vzdělávacích programů. Často se bavíme o tom, že přesto, kolik témat je tam nasekaných, se třeba nakonec nedostaneme k moderním dějinám a jejich výuce. Rád bych, aby objem učiva už nestrhával výuku do situace, že si děti pouze zapisují do sešitu.

Měl by tam být i dostatek prostoru na probírání látky a procvičování. Místo toho, aby se vzdělávací programy nafukovaly, by se měly racionalizovat. A také by měly být i metodickým materiálem. Pokud si učitel neví rady, tak by měl dostat inspiraci, jak rámcové vzdělávací programy překlopit do školních a jak je efektivně učit.

Nejrozšířenější, a ne moc přínosná, je klasická frontální výuka, kdy učitel před tabulí přednáší dětem. Znamená to tedy, že by kantoři dostali návod, jak zapojit i jiné metody výuky?

Možná jsem naivní, ale přesně tak si to představuju. Každý učitel má samozřejmě vlastní mustr, vlastní kreativitu, ale pokud si neví rady, tak bude vědět, že některé věci lze učit vhodným způsobem. Já jsem třeba na vysoké škole používal týmovou práci, kdy si studenty rozdělíte do menších skupinek, každá má jiný úkol a na konci to dají všechno dohromady. Na prvním stupni tento přístup asi není úplně hratelný, ale také jsem používal simulační hry.

Jakákoliv aktivizační metoda, kdy to dítě zapojíte, je dobrá. I ta lístečková metoda, kdy se dítě zvedne a má přilepit událost na časovou osu, je přínosnější, než když si všichni musejí zaznamenávat do sešitu, že k datu 1968, 1969 se něco stalo. Nikdo učitelům nevnucuje, jak mají učit, ale měli by mít možnost seznámit se s vhodnými metodami.

Co si od nového školního roku slibujete?

Chtěl bych, aby učitelé vnímali, že se systém někam pozitivně posouvá a že je školství opravdu dlouhodobou prioritou vlády. Opět dochází k navyšování prostředků, třeba na platy. Ale také bych chtěl, aby měli klid na práci. Chtěl bych, aby cítili stabilitu a to, že resort a vláda obecně mají o jeho rozvoj zájem.

Když hovoříte o klidu na práci, znamená to, že by se třeba mohlo učitelům slevit na administrativě? Na tu si stěžují často.

To by bylo samozřejmě úžasné, ale já se budu hlavně snažit, aby se nezvyšovala. Cíl snižovat administrativu měli všichni moji předchůdci, ale z pohledu učitelů ten dopad takový není. Řadu věcí, které musejí učitelé dělat, negeneruje ministerstvo školství.

Papírové požadavky na školy jsou z různých jiných zdrojů, ať už z krajů nebo z hygieny atd. Takže slib, že snížíme administrativu, když ovládáme pouze část administrativního koláče, dát nelze. Budu se ale snažit, aby se administrativa, kterou určuje ministerstvo, dramaticky nezvyšovala.

Do kterých nových opatření vkládáte nejvíce nadějí?

Nejviditelnější je bezpochyby pamlsková vyhláška. Ale myslím si, že skutečným pozitivem je to, že se podařilo zabezpečit prostředky na reformu financování mateřských, základních a středních škol. A také je dobře, že se reforma rozložila do dvou let. To jsou pozitiva, která vnímám každý den. Zvyšuje se jistota, že náběh reformy proběhne hladce, zejména ze strany ředitelů. Za mě je to jednička.

Mohou studenti středních škol očekávat podporu v přípravě na maturity, aby ji zvládli?

Nerad bych, aby se debata o podobě maturitní zkoušky odehrávala jen mezi ministerstvem a Cermatem. Zapojit chci širší veřejnost. Ale rád bych, aby Cermat a ministerstvo daly školám a studentům k dispozici sborník typových úloh, které by nezabezpečoval komerční sektor. Toto je jedna z cest podpory.

Co se mění od nového školního roku pro mateřské školy?

Zajistili jsme finance i na dobu, kdy se ve školce v odpoledních hodinách překrývají dva učitelé. Dříve školky dostávaly peníze na tyto překryvy jako na jednoho učitele. V minulém roce bylo jakoby nakázáno, že překryvy se mají zaplatit na každého učitele zvlášť, případně se má prodloužit provozní doba.

To jsou bez diskuse přínosné věci. Ale opatření nebyla pokryta dostatečně finančně, takže to zavedly pouze některé kraje. Dneska na to prostředky poskytujeme, takže může být zaplacena jak delší provozní doba, tak i překryvy. To zvýší úroveň i kvalitu mateřských škol.