Abstinence u čtyřicátníků či padesátníků podle nich zvyšuje riziko brzkého vzniku demence o 45 procent ve srovnání s těmi, kteří pili alkohol v lékařsky uznávaném množství.

Za vhodnou denní dávku se považuje jeden půllitr dvanáctistupňového piva nebo dvě deci vína. Riziko demence se zvyšovalo i u těch, kteří pili více než výše zmíněné množství alkoholu.

„Ukazujeme, že dlouhodobá abstinence i nadměrná spotřeba alkoholu mohou posílit nebezpečí demence,“ tvrdí autoři studie, kterou zveřejnil časopis British Medical Journal. „Vzhledem k tomu, že do roku 2050 se očekává ztrojnásobení počtu lidí s demencí a že chybí jakákoli léčba, je prevence klíčová,“ dodali.

Pochyby: Abstinuje i vyléčený piják

Britská část studie se zaměřila na 9087 lidí sledovaných 23 let. Mezi nimi vědci zjistili 397 případů demence.

„Nejpoutavějším zjištěním této studie byl významný nárůst rizika demence mezi abstinenty a tato souvislost byla přítomna jen u těch, kteří abstinovali od vína,“ popsala výsledky výzkumu doktorka Sevil Yasarová z americké John Hopkins School of Medicine v Baltimoru.

Naopak doktorka Sara Imarisiová, šéfka výzkumu v organizaci Alzheimer’s Research UK, závěry Britů a Francouzů nepřímo zpochybnila: „Lidé, kteří úplně abstinují od alkoholu, mohou mít za sebou historii těžkého pijáctví, což může pomoci vrhnout více světla na vztah mezi alkoholem a demencí.“

Nikoho nepovzbuzujeme, podotýkají vědci

U abstinentů zjistili Britové a Francouzi i zvýšené riziko vzniku kardiovaskulárních nemocí a cukrovky. I tyto zdravotní poruchy podle nich zvyšují riziko demence, tedy ztráty paměti a zhoršení myšlení i dalších poznávacích funkcí.

Mírná spotřeba alkoholu prý snižuje hladinu cholesterolu i krevní tlak. To jsou možná důvody, proč lidé pijící doporučenou dávku mají nižší riziko demence. Autoři studie však zároveň alibisticky ujistili, že nikoho, kdo nyní abstinuje, nepovzbuzují ke konzumaci alkoholu.