O nedostatku vody a suchu se hovořilo už dříve. Letos přišlo nezvykle teplé jaro a pak nynější vedro. Změnilo to nějak rapidněji situaci?

Z hydrologického hlediska letos sucho opravdu začalo velmi brzy na jaře, když na řadě toků byly pozorovány nejmenší průtoky pro dané roční období za celé období pozorování, tedy v jednotlivých lokalitách přibližně za 50 až 100 let.

Počáteční situace před vrcholem léta tak byla velmi nepříznivá. Současný vývoj pak sucho dál prohlubuje - vysoká teplota znamená velký potenciální výpar, srážek je málo a spíše v bouřkách, což pro zastavení sucha není příznivá forma deště.

Kde všude vidíte dopady sucha a horka?

Velmi dobře je vidět, jak sucho dopadá na krajinu - uschlá tráva, některé malé toky již zcela vyschly, v rybnících se tvoří sinice, podzemní vody jsou výrazně podnormální. A i na větších tocích je vidět, že voda chybí - jen málo úseků je vodácky sjízdných.

Jak jsou na tom spodní vody a voda v půdě?

Velmi špatně, vlhkost půdy se v minulém týdnu až na ojedinělé výjimky výrazně snížila na celém území. Nejkritičtější situace je na většině Polabí, Poohří a v okolí Prahy, kde jsou zásoby využitelné vody prakticky na nule. V případě podzemních 66 procent sledovaných mělkých vrtů ukazuje silně až mimořádně podnormální stav.

Náměstek ředitele ČHMÚ Jan Daňhelka

Náměstek ředitele ČHMÚ Jan Daňhelka

FOTO: Václav Pergl, Právo

Kde je v Česku sucho největší a co hrozí v případě, že potrvá ještě do konce srpna?

Vlastně s výjimkou severovýchodu území, kde v polovině července výrazně pršelo, a částečně horských oblastí je situace špatná na celém území. Z hlediska vlhkosti půdy je na tom nejhůře střed Čech, z hlediska podzemních vod a průtoků pak povodí Sázavy, Jizery, Ploučnice, Smědé, Jihlavy, Orlice, ale i menších toků na Moravě.

Je nedostatek vody pouze momentálním jevem, anebo podle vás potrvá i do budoucna?

Stávající situace je důsledkem deficitu srážek, který se kumuluje od roku 2014. Určitě to není tak, že by u nás už do budoucna nikdy nepršelo více než dnes, ale pokud se naplní předpoklad dalšího růstu teploty, bude stoupat i potenciální výpar a scénáře předpokládají i méně srážek v létě. Oboje jsou faktory podporující vznik sucha.

Je letošní sucho, kdy se tráva mění ve vzrostlé seno, srovnatelné s tragickým suchem v roce 1947, nebo do něj ještě máme daleko?

Ano, letošní průběh můžeme srovnávat s roky 1947 a 2015. V roce 1947 ale sucho gradovalo až v září, v roce 2015 nám pomohly srážky v polovině srpna.

Jak se můžeme na takové situace připravit, co byste doporučoval? Třeba ve městech jezdí kropicí vozy, aby zchladily ulice. Stačí to?

Kropení ulic má za cíl prostřednictvím výparu trochu snížit teplotu uvnitř měst. A je určitě drobnou úlevou, která ale netrvá příliš dlouho. Ve městech by bylo řešením spíše více zeleně a vodních prvků, které výpar a ochlazování zajišťují kontinuálně.

Video

Prahu sužují vedra. Sprchou z kropicího vozu nikdo nepohrdne.


Aktuálně, kolik vody chybí, či spíše, jak dlouho a jak intenzívně by muselo pršet, aby se příroda dostala do rovnováhy?

Na to neexistuje jednoduchá odpověď, záleží nejen na tom, kolik vody by napršelo, ale i za jak dlouho, v jakém ročním období. V roce 2015 spadlo v srpnu během dvou až tří dní okolo 80 až 100 mm, ale sucho to pouze zmírnilo, dál pokračovalo až do října a místy až do ledna.