„Aktivita klíšťat byla místy na jaře velmi vysoká a tomu odpovídal i vysoký počet pacientů hospitalizovaných v prvním pololetí s klíšťovou encefalitidou, včetně těžkých forem, u kterých lze očekávat dlouhodobé, až doživotní následky. Vysoké teploty a sucho ale nejsou pro klíště příznivé, a tak aktivita tohoto parazita v horkých letních měsících klesá,“ uvedl Maďar.

Klíšťata, která žijí zhruba ve 40 cm nad zemí, nemají dobré životní podmínky, jelikož se mnohde vzrostlá tráva proměnila v troud, ať už se to týká porostů u vody, na krajích lesa, nebo v městských parcích a zahradách.

Zvýšenou aktivitu lze očekávat na podzimRastislav Maďar, LF Ostravské univerzity

I v suchých a teplých měsících však dokážou všechna vývojová stadia klíšťat přežívat. „Čekají na vhodné podmínky ukryta mezi starou vegetací a detritem, což je neživá organická hmota,“ sdělila Kateřina Fabiánová z oddělení epidemiologie a infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu v Praze.

Maďar dodal, že klíšťata zalezou co nejníže a snaží se chránit pod přízemní vegetací. „Sledujeme i trend, kdy se klíšťata kvůli vysokým teplotám posouvají stále severněji a do vyšší nadmořské výšky, takže už jsou běžně i na horách,“ potvrdil. Server Euractive nedávno upozornil, že tyto změny zaznamenalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí také v Rakousku, Německu, Norsku i Švédsku.

Komárům vysychají líhně

Vedra nesvědčí ani komárům. Těch je nyní málo a i to je podle Fabiánové přirozené. „Vysychají jim přírodní rezervoáry, kde se množí, a kromě toho teplota v nich je tak vysoká, že líhnutí nesvědčí,“ uvedla.

Ani extrémní vedra ale nezaručí, že klíšťata a komáři ještě nezaútočí. „Zvýšenou aktivitu lze očekávat na podzim. Tak tomu bylo i loni, kdy říjen byl z hlediska výskytu klíšťové encefalitidy jedním z nejhorších měsíců za posledních deset let,“ tvrdí Maďar.