Máme premiéra, ale nemáme vládu s důvěrou. Kde jsme v procesu vzniku nové vlády?

Stále jsme ve fázi předběžných konzultací. Posledním ústavním krokem bylo jmenování Andreje Babiše předsedou vlády, tím dalším bude návrh premiéra prezidentovi na jmenování ostatních členů kabinetu.

Všechno ostatní – koaliční dohody, vyjednávání stran, vyjednávání s prezidentem a signály, které vysílá, a tak dále – je součást politických jednání. Výsledkem celého procesu nakonec bude, že premiér přinese prezidentovi nějaký návrh na jmenování členů.

Ale prezident odmítá jmenovat Miroslava Pocheho. Hrad mu vyčítá jeho údajný proimigrační, protiizraelský a protitrumpovský postoj, jiní kritici poukazují na to, jak skrytě financoval soc. dem. Jsou to platné výhrady?

Převažuje názor, že prezident republiky je povinen jmenovat člena vlády, kterého navrhne premiér, ledaže by v tom bránily nějaké právní překážky. Nic z toho, o čem se mluví, není právní překážka ve smyslu článku 70 Ústavy, který mluví o střetu zájmů. Z tohoto hlediska nevidím důvod, proč by pan Poche nemohl být jmenován.

Neznám případ, že by předseda vlády někoho formálně navrhl, předložil prezidentovi, ten řekl, že ho nejmenuje, a premiér návrh stáhl.

Jak dlouho může prezident blokovat jmenování vlády odmítáním Pocheho?

Prezidentovi zatím čas neběží, jsme ve fázi politických jednání. O tom, že prezident blokuje jmenování vlády, bychom mohli mluvit až po předložení návrhu na jmenování vlády premiérem. Pak by záleželo na dalším chování Miloše Zemana.

Klidně se může stát, že prezident po formálním předložení návrhu na jmenování členů vlády včetně Pocheho kabinet jmenuje. Všichni tři naši prezidenti dávali najevo, že se jim nějaký kandidát nelíbí, ale když na něm předseda vlády trval, tak jej jmenovali.

Konkrétně?

Z poslední doby se prezidentu Zemanovi nelíbil Jiří Dienstbier, měl výhrady i proti Lubomíru Zaorálkovi. Václav Klaus se negativně vyjádřil vůči Karlu Schwarzenbergovi, Václav Havel zase nechtěl jmenovat Miroslava Grégra vicepremiérem a nelíbil se mu ani Jan Kavan.

Neznám případ, že by předseda vlády někoho formálně navrhl, předložil prezidentovi, ten řekl, že ho nejmenuje, a premiér návrh stáhl.

Co Slovensko, kde si prezident Kiska vymohl změnu kandidáta na ministra vnitra?

Ve slovenské Ústavě je výslovně řečeno, že prezident musí jmenovat ministra, kterého navrhne premiér. O tom spor není.

Případ, který zmiňujete, se ale týkal toho, že prezident vyjednával s navrženým premiérem Pellegrinim, ještě než jej jmenoval předsedou vlády, a dával najevo, že pokud by trval na ministru vnitra Rážovi, tak Pellegriniho nejmenuje. Nakonec ustoupil Pellegrini, protože dal přednost tomu, že bude jmenován, a slíbil, že nenavrhne Ráže. Ale v momentě, kdy by Pellegrini jmenován byl a Ráže navrhl, tak podle ústavních pravidel by Kiska Ráže jmenovat musel.

Příští ústavní krok tedy bude jmenování vlády. Jak dlouho na něj můžeme čekat?

Na to lhůta není, ale především zatím ani není návrh premiéra na jmenování ostatních členů vlády. Teď se vedou politická jednání, jestli premiér ustoupí tlaku a Pocheho přece jen navrhne. Tím by ale do budoucna výrazně oslaboval svoji pozici vůči prezidentovi.

Nebo může trvat na koaličně dojednaných ministrech, a tím pádem bude míč na straně prezidenta a bude se čekat, jestli ten jako ve všech případech dosud ministra jmenuje, anebo jestli dojde k nějakému konfliktu.

To by ale mohlo oddálit hlasování o důvěře plánované na 11. července.

Záleží na tom, jak by to pokračovalo. Buď by prezident jako vždy dosud kandidáta se skřípěním zubů jmenoval a pak by k žádnému zdržování dojít nemuselo, nebo by řekl, že ho nejmenuje. Tím pádem by se vystavoval žalobám k Ústavnímu soudu, což by proces zdržovalo.

Záleželo by na premiérovi. Mohl by situaci řešit buď tak, že by stále mohl trvat na návrhu na jmenování Pocheho, a pak by skutečně vláda nemohla být jmenována, nebo by dočasně navrhl na ministra zahraničí někoho jiného. Tím by se to odblokovalo, ale pak je otázka, jestli by v takové vládě chtěli sedět sociální demokraté.