Třikrát čtyřikrát do roka vyrazit v maskáčích se samopalem na zádech na cvičení mají podle generálního štábu chuť ženy (těch je už přes 200) i muži, mladí i staří.
Nejmladší je dvacetiletá dívka, nejstarší šedesátiletý muž.

Do armády chce po studiích nastoupit 24letá Monika Kübelová z Plzně, která studuje bezpečnostní management na Vysoké škole regionálního rozvoje. Šestitýdenní kurz základní přípravy ve Vyškově absolvovala loni v létě. A se svou plzeňskou rotou zvládla už jedno cvičení.

„Aktivní záloha je pro mě cesta, na které mohu vidět, jak to u armády funguje a co všechno musí v malém měřítku plnit,“ řekla Právu. Mezi záložáky se najdou všechny profese - primátor, lékaři, studenti (těch je v zálohách stovka), úředníci, podnikatelé i řemeslníci.

„Čtvrtina příslušníků aktivní zálohy je ve věku 36 až 40 let,“ řekla Právu mluvčí generálního štábu Vlastimila Cyprisová. Přes 60 procent aktivních záložníků je ve věku od 31 do 45 let.

Do Těchotína se hlásí odborníci kvůli unikátním zkušenostemLada Ferkálová, Agentura vojenského zdravotnictví

Aktivní zálohy existují už řadu let, ale fronty v náborových kancelářích zhoustly přede dvěma roky, kdy se změnila branná legislativa. Ta upravila odměňování jak záložáků, tak jejich zaměstnavatelů, kteří mohou dostat jako kompenzaci částku ve výši průměrné mzdy. Velký podíl na tom má i změna atmosféry ve společnosti a intenzivnější diskuse o bezpečnosti kvůli uprchlíkům a válce v Sýrii a na východě Ukrajiny.

Podle Cyprisové napomohlo i to, že záložáky začali mezi sebe brát i vojáci z bojových a specializovaných jednotek. „Jako pozitivní se ukázalo postupné rozšíření naplňovaných jednotek o jednotky pozemních a vzdušných sil a také dalších prvků armády,“ uvedla Cyprisová.

Dříve byli záložáci až na výjimky jen u 14 krajských velitelství. Dnes má armáda už 44 jednotek aktivní zálohy. Velký zájem je např. o službu u biologické ochrany Těchonín. V podhůří Orlických hor má armáda speciální nemocnici, která se připravuje na pomoc lidem napadeným chemickými či biologickými zbraněmi a na ošetření vysoce infekčních nemocí. Hlásí se lékaři, vědci nebo medici.

„Specializovaná nemocnice v Těchoníně je unikátní a to pochopitelně odborníky láká, aby se do toho zapojili, protože získají zkušenosti, ke kterým se v civilním sektoru nemají příležitost dostat,“ řekla Právu mluvčí Agentury vojenského zdravotnictví Lada Ferkálová.

Přípravka pro vstup do armády

Plno mají i výsadkáři a jednotky, kde je možné řídit obrněnce či tanky, např. u mechanizovaného praporu v Táboře nebo Přáslavicích na Olomoucku.

Do této tankové jednotky patří i rotný Jan Vedra (25), student pátého ročníku práv na Univerzitě KarlověPraze. „Od začátku služby jsem chtěl sloužit u bojové jednotky, k 72. mechanizovanému praporu v Přáslavicích jsem se nechal převelet na doporučení přátel,“ řekl Právu Vedra.

V zálohách je už sedm let od maturity. Do armády chtěl už tehdy, ale rozhodl se vystudovat a rozhodnutí nechat na dobu, až získá diplom. „Služba v aktivních zálohách mi poskytla vzácnou možnost vyzkoušet si službu v armádě na poloviční úvazek,“ dodal. Se svou rotou jezdí většinou na tři devítidenní cvičení ročně. Byli dokonce jako první čeští záložáci na mezinárodním cvičení v Polsku.

I když studuje a zároveň má práci, s volným časem na cvičení problém nemá. „Bohužel ale stále v okolí potkávám vojáky, kteří jsou nuceni si na cvičení brát dovolenou, aby se vyhnuli problémům v zaměstnání,“ poznamenal rotný v záloze.

Studentům až 24 tisíc ročně

Hlavně pro studenty se stala záloha i finančně zajímavou. Roční odměna se zvedla z šesti na osmnáct tisíc, pokud záložák absolvuje alespoň jedno týdenní cvičení. Studenti dostávají v prvním roce navrch dalších 6000 korun.

Za absolvované cvičení dostávají záložáci navíc služné odpovídající platu vojáka z povolání ve stejné funkci a hodnosti, a to podle počtu odcvičených dnů; u svobodníka to je 828 korun za den. Služné se také zvyšuje podle počtu odsloužených let.

Podle záložačky Kübelové peníze jsou to poslední, co ji k zálohám přilákalo. „To, že dostaneme peníze, beru jen jako příjemný bonus, za který si většina záložáků koupí nějaké nové vybavení potřebné při cvičeních,“ dodala.

Ministerstvo obrany by chtělo přitáhnout do záloh do roku 2025 až pět tisíc záložáků. Podle bývalého náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře tento cíl armáda lehce překoná. „Myslím, že v budoucnosti jich může být deset tisíc a budou velice platnou pomocí pro profesionální armádu,“ řekl Právu generál.